Podle Člověka v tísni si lidé budou kvůli zdražování více půjčovat, poskytovatelé ale budou také více žadatelů odmítat. „Zdražení úvěrů o dvě nebo tři procenta není takový problém. Horší je, že banky budou mnohé klienty odmítat a vytlačovat je tak do nebankovního sektoru,“ poukazuje analytik Člověka v tísni David Borges na důsledek narůstajících výdajů domácností.
„Nabádáme proto k pečlivému prozkoumání podmínek, za kterých nebankovní společnosti peníze půjčují, a doporučujeme velmi pozorně promyslet, jak vysoké měsíční splátky člověk unese,“ apeluje Borges.
Podle Indexu odpovědného úvěrování, který porovnává 37 poskytovatelů nezajištěných spotřebitelských úvěrů nabízí nejlevnější modelový úvěr ve výši 50 000 korun rozložený do dvanácti měsíčních splátek nabízí Maxbanka, a to za necelých 1 700 korun. Specifikem tohoto úvěru však je, že ho lze využít pouze jako konsolidaci, tedy jako náhradu za již existující půjčky.
Česko chudne. Zaměstnanci bude ročně průměrně scházet čtyřicet tisíc |
Ceny většiny bank a nebankovních společností se pak pohybují mezi třemi a čtyřmi tisíci. Na opačné straně žebříčku se pohybují menší, avšak extrémně drahé společnosti, jako je ViaSMS nebo Viva Credit. Tito poskytovatelé obvykle nabízejí takzvané úvěrové rámce, kde nejsou pevně stanoveny splátky, avšak při využití modelového příkladu půjčky 50 tisíc korun by roční náklady na takový úvěr vyšly i na více jak sto tisíc.
„S drahými půjčkami je to ale složitější. Nelze je jednoznačně odsuzovat. Pokud někdo půjčuje peníze za 50 či 80 procent ročně, tak je to na první pohled šokující, ale pro člověka, který potřebuje řešit nedostatek peněz a jinou možnost nemá, může i takto drahá půjčka dávat smysl,“ vysvětlil Borges.
Podstatné podle něj je, zda jsou splátky nastaveny tak, že lze půjčku splatit. „Jestliže se však bavíme o dlouhodobých půjčkách, kde věřitel žádá 300 nebo 400 procent ročně, nelze to už omluvit vyšší rizikovostí, to je devastační finanční produkt,“ doplnil Borges.
Vlivem složité ekonomické situace se mohou nyní do potíží dostávat i lidé, kteří by v nich normálně nebyli. Pokud to ale aspoň trochu jde, měl by podle Borgese člověk hledat jiné řešení finančních potíží než půjčku.
„Měli by se pokusit omezit jiné zbytné výdaje. Když ani tak příjem nestačí, protože je třeba zaplatit například vysoký nedoplatek za energie, je namístě požádat na Úřadu práce o mimořádnou okamžitou pomoc. S navýšenými náklady na bydlení pak může pomoci pravidelný příspěvek na bydlení,“ radí vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.
Kdo neví, jak si o státní podporu zažádat, může se obrátit na poradce Člověka v tísni na help lince 770 600 800 nebo využít naše webové stránky jakprezitdluhy.cz.
Čtěte podmínky
Z Indexu dále vyplynulo, že poskytovatelé půjček na svých webových stránkách stále mají zavádějící údaje. Málokterý poskytovatel například uvádí typické úrokové sazby. To, čemu některé společnosti říkají reprezentativní příklad, bývá většinou ta nejlevnější možná varianta, na níž však dosáhne jen malý počet lidí. „I proto bychom chtěli pochválit Komerční banku či Zonky, které na svém webu uvádějí, za jakou cenu lidé půjčku reálně dostávají,“ doplňuje Borges.
Index ale ukázal i místa, kde se poskytovatelé zlepšili. Naprostá většina společností už například zveřejňuje smluvní dokumentaci na svých internetových stránkách. Odpadá tím situace, kdy žadatel obdrží množství stránek hustě popsaného textu včetně všech smluvních podmínek a ceníků až těsně před podpisem a nemůže si je v klidu prostudovat.
Většina společností má na webu dnes už i kalkulačku, přestože to zákon neukládá. Pro zájemce o úvěr je však zásadní, umožňuje totiž získat lepší představu, co bude úvěr stát a jak dobře je splatitelný. Zájemce si také může snadno udělat srovnání více nabídek.
Z prodlení jsou vyšší úroky než dřív
Letošní novinkou je nárůst výše úroků z prodlení, kterou musí lidé hradit při zpoždění se splácením úvěru. Tato penalizace se za poslední rok téměř zdvojnásobila. Nejde však o rozhodnutí jednotlivých společností, ale o důsledek růstu sazeb České národní banky.
Celkové náklady, které musí věřitel u modelové padesátitisícové půjčky hradit po třech nezaplacených splátkách, zesplatnění a doplacení dluhu až po půl roce, se u férovějších společností pohybuje zhruba mezi osmi až patnácti tisíci.
„Velmi doporučujeme všem, kteří se dostanou se splátkou do prodlení, aby nepřestali komunikovat s věřitelem,“ uzavírá Daniel Hůle.