Do října letošního roku se v lomu ČSA vytěžily dva miliony tun, v lomu Vršany 7,6 milionu tun uhlí. „Zvýšený zájem o uhlí jsme zaznamenali už v loňském roce. V posledních měsících těžíme na maximum svých technických i personálních možností,“ uvedla mluvčí energetické skupiny Sev.en Energy Eva Maříková.
Společnost průběžně neustále přijímá zaměstnance v technických profesích. Přímo na dolech pracuje zhruba 2500 lidí. Pracovní režim je na ČSA dvanáctihodinový a na lomu Vršany nepřetržitý. Energetické uhelné směsi z lomů se dodávají hlavně elektrárnám a teplárnám, pro maloodběratele jsou určena necelá čtyři procenta z celkového objemu vytěženého nerostu.
Na dole ČSA se přiblíží těžba k územně ekologickým limitům za dva roky, na přelomu let 2024 a 2025. „V současné době tam zbývá do 8,5 milionu tun uhlí. Těžit se bude až do úplného vyuhlení ložiska do limitů těžby,“ uvedla Maříková.
Poláci řeší krizi po svém. Někteří těží uhlí načerno, vydělají víc než v práci |
Společnost už podnikla všechny kroky pro postupné ukončení těžby v lomu. O zachování limitů těžby rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2015. Zároveň rozhodla o jejich prolomení na dolech Bílina, které patří pod Severočeské doly ze skupiny ČEZ.
Vršany mají uhlí do roku 2045. Současná vláda v programovém prohlášení uvedla, že bude vytvářet podmínky pro energetickou transformaci tak, aby byl možný odklon od uhlí v roce 2033. To bylo ještě před energetickou krizí.
„V těžbě hnědého uhlí a ve výrobě energie z něj plánujeme pokračovat do doby, než bude mít Česká republika jiný spolehlivý zdroj,“ řekla Maříková.
