Fiala řekl, že daň z přidané hodnoty je velmi významnou složkou státního rozpočtu a jakýkoliv zásah do daně může mít řadu efektů. „Když se podíváme na zkušenosti z okolních zemí, tak vidíme, že zásahy do DPH vedou k očekávatelným efektům. Například, že některých komodit není dost nebo snížená DPH není dlouhodobě udržitelná a pak dochází ke skokovému nárůstu ceny,“ řekl. Jako příklad uvedl Maďarsko.
Premiér zopakoval, že vláda není připravena zvyšovat daňovou zátěž občanů ani firem. „Můžeme se bavit o úpravě sazeb, aby daňová zátěž dohromady nenarostla,“ řekl.
Uvedl také , že sám se k variantě snižování DPH nepřiklání. Doplnil k tomu, že podle programového prohlášení vlády se jeho kabinet může věnovat úpravě například spotřební daně v závislosti na škodlivosti produktů.
Nákup v Německu se už nevyplatí. Poprvé za pět let mají potraviny dražší |
Nekula k tomu dodal, že podle něj je v současnosti efektivnější pomoc lidem zasaženým růstem cen energií a životních nákladů plánované zvýšení důchodů, což považuje za efektivnější nakládání s prostředky státu.
Po novém roce se bude podle Fialy debatovat o úpravě programového prohlášení vlády nebo návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV) na omezení schodku rozpočtu. Jedním z návrhů rady je přesun některých druhů zboží a služeb do vyšší sazby DPH.
Nekula řekl, že vysoké ceny potravin jsou tažené hlavně drahými energiemi, což se poté promítá například do cen průmyslových hnojiv. „Pokud neklesnou světové ceny zemního plynu a elektrické energie, tak nemůže dojít k poklesu cen potravin. Nelze prodávat za podnákladové ceny,“ řekl. Nelze podle něj ale zároveň vyloučit, že při poklesu cen energií dojde i k poklesu cen potravin.
Uvedl také, že trh očekává postupné snižování inflace a nemělo by již docházet k radikálnímu nárůstu cen potravin. „Měl jsem jednání s potravináři a indikují, že v příštím roce by mohlo dojít k mírnému poklesu,“ dodal.
