Už zdálky je slyšet bučení krav, cestou ke stáji se pod nohama plete černá kočka. Uvnitř nás vítají zvědavými pohledy desítky dojnic a mladých telat.
„Máme tu ještě novou porodnu, odchovnu mladého dobytka nebo zastřešené senážní žlaby,“ jmenuje předseda Zemědělského družstva Bernartice na Písecku Pavel Rozhoň, který nedávno převzal od zástupce ministerstva zemědělství cenu Zemědělec roku 2022 v kategorii smíšená výroba.
Při rozhodování poroty o tom, kdo letos první cenu získá, sehrála roli i farma v Jestřebicích, která je součástí družstva. Její přestavba vyšla na sto milionů korun.
„Už loni jsme skončili druzí v kraji a třetí v republice, takže to asi není úplně náhoda. V roce 2019 jsme dokonce v kraji vyhráli, takže to určitě není ocenění za jediný rok práce,“ doplňuje 56letý Rozhoň.
Zároveň upozorňuje, že letos poprvé porota hodnotila i environmentální zaměření podniků. „Doposud to byly hlavně ekonomické ukazatele, ale nyní je vidět, že i v komplexním hodnocení máme správný směr. Chování k přírodě je dnes velmi skloňované téma a já jsem jedině rád, že jsme i na tomto poli uspěli,“ připomíná Rozhoň, který bydlí v nedaleké obci Jamný.
Podniku v tomto ohledu pomáhá i snaha o obnovu půdy na místech bývalých hospodářských stavení. „Stojí to sice dost peněz, ale pro nás je důležité, aby po nás nezůstávaly v obcích opuštěné chátrající areály. Například likvidace jednoho menšího v nedalekém Kolišově a obnova celého místa nás stála tři miliony korun, za což bychom si tehdy koupili dvanáct hektarů půdy jinde,“ dodává.
V družstvu pracuje od roku 1989
Předsedou se v Bernarticích stal Rozhoň teprve loni v červnu, dlouhé roky ale pracoval v družstvu jako jeho místopředseda. Podle svých slov se snažil navázat na práci svého dlouholetého předchůdce Pavla Novotného, který s ním přijel do Prahy převzít cenu. V družstvu pracuje nepřetržitě už od roku 1989 a stál tak u porevoluční transformace celého podniku.
„Vítězství je ale výsledkem poctivé práce nás všech. Pochopitelně musí někdo dát družstvu myšlenku a směr, ale další to musí naplňovat. Naštěstí to naši zaměstnanci dělají svědomitě. My sice můžeme vymyslet sebelepší projekty, ale pokud nás nepodrží celé soukolí, je to k ničemu. Češi jako kolektiv dokážou ohromné věci, o budoucnost se v tomto ohledu nebojím,“ neztrácí Rozhoň víru v zaměstnance.
Podle něj ale bude důležité držet krok s moderními směry v zemědělství namísto navyšování stavu dobytka. Bernartičtí se proto poohlížejí po možnostech zavádět takzvané precizní zemědělství tak, aby například cíleně používali hnojiva a přípravky na ochranu rostlin a v živočišné výrobě minimalizovali používání antibiotik pro zvířata nebo různé chemie.
Vedle toho také podnik plánuje rozsáhlou rekonstrukci farmy v Bernarticích. „Chtěli bychom začít s výstavbou teletníku a nyní připravujeme projekt obnovy celé farmy, abychom příští rok začali stavět. Počítáme, že nás to bude stát okolo 50 milionů korun. Do příštích žní bychom rádi opravili posklizňovou linku obilovin. Výhledově jsme zvažovali vybudování několika sil na skladování řepky či obilovin,“ připomíná Rozhoň s tím, že vše se bude odvíjet podle cen materiálů, ale i zemědělských komodit.
Už nyní předseda družstva se třemi farmami a přibližně 1 620 kusy skotu tuší, že příští rok bude z pohledu hospodaření o něco náročnější. Letos totiž ceny komodit vystřelily směrem vzhůru, což zemědělcům do jisté míry pomohlo pokrýt i trojnásobně dražší vstupy například v podobě hnojiv.
„Po začátku války na Ukrajině a s tím spojenou nejistotou ceny obilí i řepky prudce vzrostly. Stejně tak ale stouply ceny vstupů – hnojiv, energií, nafty a dalších. Pohybujeme na evropském trhu, proto nemůžeme obchodovat za ceny, které si určíme zde v Bernarticích. Letošní výsledek bude dobrý, ale příští rok očekáváme podstatně horší. A neplatí to jen u plodin, ale také u mléka,“ vysvětluje Rozhoň s tím, že družstvo produkuje ročně čtyři a půl milionu litrů mléka, které končí v mlékárně Klatovy. „A to se přitom neženeme do žádných extrémů,“ uzavírá.
