Zjednodušeně řečeno jde o „strop stropu“. Velké firmy budou mít stejně jako domácnosti a malé a střední podniky zastropované ceny na pěti korunách za kilowatthodinu (kWh) elektřiny a na 2,5 korunách za kWh zemního plynu bez DPH. Budou mít ale rovněž stanovený maximální majetkový prospěch, respektive nejvyšší částky, které na zastropování mohou ušetřit.
Návrh nařízení vlády zveřejněný ministerstvem průmyslu a obchodu zavádí pět kategorií. Základní hodnota činí 48 milionů korun. Pro získání této částky, nebude muset velký podnikatel splňovat žádné podmínky.
Pokud zastropováním ceny elektřiny a plynu firma ušetří maximálně polovinu způsobilých nákladů na dodávku energie, její majetkový prospěch bude činit až 96 milionů korun.
Neumím plakat, ale bude to hodně těžké, říká podnikatel o energetické krizi |
Pro další tři kategorie, jejichž částky se pohybují v miliardách, je potřeba mít zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) o 30 procent nižší než v roce 2021. Splní-li velký podnikatel tuto podmínku a zároveň získaná podpora nepřesáhne 40 procent způsobilých nákladů na dodávku energií, pak jeho nejvyšší přípustný majetkový prospěch může činit až 2,4 miliard korun, uvádí důvodová zpráva nařízení.
Energeticky náročný podnikZa elektřinu a plyn zaplatil nejméně tři procenta hodnoty ročního úhrnu čistého obratu nebo nejméně šest procent úhrnu čistého obratu za prvních šest měsíců roku 2022 |
Zbylé dvě kategorie platí pro energeticky náročné podniky. Tito zákazníci mohou dosáhnout na částku 1,2 miliardy korun respektive 3,6 miliard korun, a to za předpokladu, že získaná podpora nepřesáhne 65 procent respektive 80 procent způsobilých nákladů na energie.
Podmínkou rovněž je, že energeticky náročný podnik musí v roce 2023 dosáhnout snížení zisku o nejméně 40 procent oproti roku 2021.
Zatímco domácnosti a malé a střední podniky dostávají zastropované ceny elektřiny a plynu automaticky, velké podniky o ně budou muset žádat. Budou poskytovat prohlášení zákazníka o tom, že jsou velkým podnikatelem a každý kvartál si budou muset hlídat, zdali už nepřekročily maximální majetkový prospěch, a jestli tudíž ještě stále mohou chtít po dodavateli zastropované ceny elektřiny a plynu. Pokud užijí stropy i nad zmíněné částky, budou muset peníze vracet státu.
Stejně jako u malých a středních podniků se zastropované ceny elektřiny a plynu vztahují na 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby podniku za posledních pět let.
Srovnání podmínek s německými firmami
Zmíněné částky maximálního majetkového prospěchu vychází z Dočasného krizového rámce Evropské unie. Bez něj by nebylo vůbec možné milionovou a miliardovou podporu v boji proti drahým energiím poskytnout kvůli unijním pravidlům o veřejné podpoře.
Výstřel v boji o zákazníky. Dodavatel energií nabídl cenu pod stropem |
Evropská unie stanovila maximální majetkové prospěchy proto, aby jednotlivé členské státy cenovými stropy a dalšími opatřeními nezvýhodňovaly své podniky na úkor firem z jiných států. Například Německo zastropovalo velkým firmám cenu plynu v přepočtu na 1,7 korun za kWh, to je o polovinu méně než je strop nastavený v Česku.
Vzhledem k tomu, že je určen maximální majetkový prospěch, měla by jak česká tak německá firma v konečném důsledku získat na zastropování stejný objem peněz, nehledě na výši stropu. Lze nicméně předpokládat, že ta německá se k penězům dostane dříve.
19. prosince 2022 |