Vláda by tak měla mít podle Večeřové relevantní data, která se nedají získat například od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten má podle ní pouze informace o výrobních cenách potravinářů z ČR, nikoliv za kolik kupují řetězce zboží ze zahraničí, a za kolik jej pak dále prodávají českým zákazníkům.
Jde tak prakticky o další varovně vztyčený prst nad obchodními řetězci. S tím začal už loni před Velikonocemi ministr zemědělství Zdeněk Nekula, když hovořil o kontrolách cen masa, másla a pečiva. Nakonec se ale zjistilo, že jeho úřad nemá na podobné kontroly pravomoci a ministerstvo financí je dělat nechtělo. Obchodníci ale podle Nekuly nakonec potraviny nezdražili tak razantně a „zdvižený“ prst tak zabral.
Podobně se vyjádřil před několika dny, kdy chtěl po řetězcích vyjádření, proč zdražují cukr razantněji než jeho výrobci. Nyní se přichází s dlouhodobými kontrolami, není ale zatím jasné, jakou by měly mít přesně podobu.
Vysvětlete vysoké ceny cukru, vyzval Nekula. Nerozumíte trhu, brání se svaz |
Podle Doležala ještě zemědělci nezdražili o tolik, o kolik jim vzrostly náklady, například na hnojiva, energie, pohonné hmoty nebo na lidskou práci a krmiva. Obchodníci podle něj ale už nyní tlačí na snižování cen.
Podle premiéra Fialy je potřeba přesně analyzovat důvod, proč jsou ceny potravin tak vysoké. „Je potřeba si tady v tom udělat jasno,“ řekl ve čtvrtek po odpolední návštěvě v obci Vysoké Studnice na Jihlavsku. Doplnil, že ministr zemědělství dostal za úkol svolat širší schůzku, na níž by byli zástupci zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců.
„Na tomto jednání by se společně řešily ty otázky vysokých cen potravin, se kterými chceme určitě něco udělat,“ řekl. Ministr Nekula, který premiéra doprovázel, možný termín této schůzky neuvedl.
Zvýšení dotací?
Podle zemědělců pak nebude mít dopad na ceny potravin ani případné sjednocení snížených sazeb DPH na 13 procentech, o čemž přemýšlí ministerstvo financí. „Snížení, aby jej zákazníci pocítili, by u potravin muselo být razantnější, například o deset procentních bodů na pět procent,“ uvedla Večeřová.
Cestou ke zlevnění potravin není podle Večeřové ani zastropování cen po vzoru Maďarska, kde se následně dotované potraviny stávaly nedostatkovým zbožím. Podle ČSÚ vzrostla na pultech meziročně cena mouky o 42 procent, podobně u drůbežího masa, mléko zdražilo o 55,4 procenta, vejce o 92,4 procenta a cukr o 98,9 procenta.
Přirážka 250 procent na salámu je podle ministra moc, stát začal ceny hlídat |
Doležal dodal, že se také jednalo o investiční podpoře pro zemědělce, k diskusi je tak navýšení národních zemědělských dotací, které sněmovna pro letošní rok na vládní návrh meziročně zkrátila zhruba o 2,3 miliardy korun, či podpora venkova v podobě úlev na pojištění pro odvětví, která jsou personálně náročná, jako je živočišná výroba.
„Zemědělcům alespoň částečně ubylo starostí, když se vláda rozhodla pomoci s drahými energiemi domácnostem i podnikům a přistoupila k zastropování cen. Tento krok ale znamenal úlevu pouze na omezenou dobu a jen pro ty zemědělce, jimž skončila sjednaná cenová fixace už v průběhu loňského roku, zatímco většinu ostatních to čeká v průběhu letošního roku,“ doplnil prezident komory. Jiné státy EU pak podle něj nastavily stropy na energie níž a pomohly tak svým zemědělcům více.
