V těžkých dobách lidé šetří i na neřestech a přirozeně se toho chytá i černý trh. Narážíte na padělky vašich značek cigaret?
Ano, musím potvrdit, že se s padělky setkáváme. V poslední době bohužel o něco častěji než dříve. Jak jste zmínil, jedním z důvodů je snaha o úsporu. Pokud se ale podíváme na situaci s větším odstupem, vnímáme, že nárůst podílu padělků je způsoben tím, že se z České republiky stává částečně cílový trh, přičemž dříve byla pro padělatele a pašeráky především tranzitní zemí, tedy cestou na západní trhy s vyšší cenovou hladinou. Padělky jsou přitom jen jedním ze segmentů „černého trhu“.
Odkud se ty padělky berou? Jde o tuzemskou výrobu?
V některých případech jistě jde o tuzemskou výrobu, ale čeští celníci jsou v tomto ohledu velmi šikovní a například v minulém roce odhalili jednu z nejlépe vybavených ilegálních továren.
Dále padělky pochází ze sousedních států, jako je Polsko nebo Slovensko a ze zemí dále na východ. Země původu padělku se obecně obtížně určuje. Padělatelé se neobtěžují napodobovat kolky té které země a s lokálními jazyky se také netrápí.
Padělky jedné z našich značek jsou například často v italštině a šíří se v mnoha evropských státech, Českou republiku nevyjímaje. Zjednodušeně se dá říci, že padělky vznikají ve všech evropských zemích a jejich výrobci se je snaží distribuovat na trhy, kde je vysoká spotřební daň a cigarety jsou tam dražší, prodají je tam s vyšším ziskem. A právě díky neuváženému zvyšování spotřební daně v České republice v posledních letech zaznamenáváme růst podílu padělků i zde.
Jedná se o přebalování levnějších značek? Co je to za produkty?
S přebalováním levnějších značek jsem se zatím nesetkal. Pokud je krabička cigaret legálně uvedena na trh a tedy za ni byla odvedená daň, je už z principu pro „černý trh“ příliš drahá a přebalování by bylo nákladné.
Padělky vznikají v nelegálních továrnách různé technologické úrovně – od garážové výroby s velkým podílem ruční práce, až po továrny s poměrně moderním strojním vybavením, takřka vždy ale v žalostných hygienických podmínkách.
„Černý trh“ je tvořen třemi segmenty: již zmíněnými padělky, dále nelegálně dovezenými originálními výrobky ze zemí s nižší cenovou hladinou a tzv. „illicit whites“. Za tento výraz se omlouvám, ale pokud vím, nemá český ekvivalent. Označuje cigarety, které jsou v dané zemi legálně vyráběny, ale jsou od počátku určeny k pašování na jiné evropské trhy. Tradičními původci takových cigaret jsou Bělorusko nebo Královecká oblast.
Jste aktivní ve vyhledávání padělatelských dílen? Jak vlastně probíhá spolupráce s policií a celní správou?
Naše vlastní činnost spočívá především ve sběru dat a jejich analýze.
Tomáš Zima (34) Vystudoval Mediální a komunikační studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se věnuje problematice nelegálního obchodu s tabákovými výrobky. V současnosti působí na pozici manažera vnějších vztahů ve společnosti British American Tobacco. |
Spolupráce probíhá spíše než s policií s celní správou, která je správcem spotřební daně. Často se zapomíná, že celní správu netvoří jen skupiny mobilního dohledu, které jsou asi nejvíce vidět, ale třeba také útvary pátrání, které kromě tabáku mají vynikající výsledky třeba v boji proti nezákonnému obchodu s drogami. Ke spolupráci mohu říci, že probíhá na profesionální úrovni a velmi si jí vážím.
Co by podle Vás míru pašování cigaret snížilo?
Podstatou pašování je, že něco koupím tam, kde je to levnější nebo dostupnější a dostanu to tam, kde je někdo ochotný zaplatit vyšší cenu a daná komodita je tam nedostupná, nelegální nebo z nějakého důvodu drahá.
V České republice jsou cigarety díky horlivému zvyšování spotřební daně výrazně dražší než například v sousedním Polsku, o zemích dále na východ nemluvě. To nejlepší, co se dá v boji proti pašování a černému trhu s tabákovými výrobky dělat, je nevytvořit mu prostředí k růstu.
Konkrétně tedy velmi citlivé nastavování daňového zatížení s ohledem na situaci na sousedních trzích. Kam až se dá dostat v opačném případě, můžeme vidět třeba ve Francii, kde je přibližně každá třetí cigareta nezdaněná.
Dobře, ale všude na Západě stojí zase cigarety markantně více. Česko je v mnoha směrech takový most mezi Východem a Západem. Nemělo by se tedy i z tohoto důvodu začít sbližovat spíše s Berlínem než s Bukureští?
Pokud se podržím vašeho přirovnání s Berlínem a Bukureští, tak k Berlínu už jsme tak blízko, že ti s lepším zrakem vidí známou věž Fernsehturm poblíž náměstí Alexanderplatz. Ale vážně, jsem přesvědčený o tom, že jsme už příliš blízko k Berlínu, ale příliš daleko od Varšavy.
Dříve se na hranicích s Německem prodala zhruba třetina celého objemu cigaret prodaných v ČR, zjednodušeně řečeno tak němečtí nakupující přispívali do státního rozpočtu zhruba třetinou z celkového výběru spotřební daně. To už je hezká suma. Ale to je historie.
Poslední roky se spotřební daň na tabákové výrobky u nás neustále zvedá, ale výběr neroste. Pro Němce už zkrátka není tak lákavé vyrazit na nákupy do českého pohraničí a Češi zase jezdí do Polska. Polskému ministrovi financí, hádám, nakupující Češi vůbec nevadí. Pokud jsme hledali vrchol Lafferovy křivky, tak jsme ho našli, spotřební daň na tabák zkrátka není bezedná kasička a to by mělo mít ministerstvo financí na paměti.
O navyšování spotřební daně se nicméně mluví v souvislosti s látáním rozpočtové díry. Podle Vás už by to tentokráte bylo kontraproduktivní?
Snaha zvýšit příjmy státního rozpočtu je samozřejmě pochopitelná. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že oproti zažitým představám cigarety mají poměrně dokonalý substitut a tím jsou cigarety zahraniční nebo nelegální. Nelze tak počítat s tím, že mohu spotřební daň zvedat bez omezení a vždy poroste i výběr. Kde byla pravda, uvidíme na začátku ledna 2024, až bude zveřejněno pokladní plnění státního rozpočtu za rok 2023.
