Uprostřed polí by tak za pár let mohly být častěji k vidění borovice, duby, habry, lípy nebo jilmy a topoly, ale také broskvoně, jabloně, meruňky nebo třešně. Do podporovaných typů stromů patří kromě zmíněných rovněž ořešáky nebo mandloně. A podle nařízení vlády, které ministerstvo připravilo, tam spadají také keře – dva typy rybízů a angrešt.
Peníze se budou vyplácet v podprogramech ve dvou formách. „A to jednorázový příspěvek na založení agrolesnického systému a víceletý příspěvek na péči o založený agrolesnický systém. Závazek na péči je určen na dobu pěti let a po tuto dobu budou probíhat kontroly prostřednictvím platební agentury,“ řekl mluvčí Bílý.
Úřad předpokládá, že zemědělci budou v pěstování stromů pokračovat i po skončení podpory. „Agrolesnický systém má jak ekonomický přínos pro žadatele, tak přínos pro kvalitu jím obhospodařovaných zemědělských ploch s ohledem na životní prostředí,“ dodal Bílý.
Agrolesnictví má přispívat ke zvyšování biodiverzity. V korunách stromů si budou moci budovat hnízda ptáci, díky stínu se v okolí mohou více vyskytovat i bezobratlí. Dřeviny by navíc měly podle státu pomáhat rozčleňovat pole na menší půdní bloky a zabraňovat vodní a větrné erozi.
„Svým opadem a kořeny zvyšují podíl organické hmoty v půdě a změna struktury půdy zlepšuje zadržení vody v krajině. Přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů pohlcováním oxidu uhličitého a ukládáním uhlíku v dřevní hmotě či půdě,“ uvádí ministerstvo. Topoly se pak podle odborné literatury můžou po 15 letech sklízet také na dřevo, ořešáky se řežou později, až kolem 30 let věku.
Záleží na farmářích
Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy ale nejde o univerzální řešení, které by se mohlo uplatňovat často. „Především na pastvinách jde o vhodný doplněk, kdy stromy poskytnou ochranu pasoucím se zvířatům před přímým slunečním svitem. Jako problematické vidíme využití tohoto způsobu při hospodaření na orné půdě, ale jde o dobrovolné rozhodnutí zemědělce, zda je schopen a ochoten omezení v podobě nutnosti objíždění překážek na poli strpět,“ řekl.
Agrární komora ČR pak dodává, že se agrolesnictví začíná prosazovat také v zahraničí a má své jednoznačné výhody. Počítá totiž s kombinací jak tradičních, tak vzácnějších typů dřevin.
Desetina sadů a dvacetina ploch zeleniny letos podle českých pěstitelů zmizí |
„Cílem není zvýšení výnosu z pohledu dřevní hmoty, ale péče o krajinu a zachování jejích přirozených vlastností pro budoucí generace. Vítáme nový dotační titul pro podporu agrolesnických systémů, měl by však být pro zemědělce atraktivnější a flexibilnější,“ podotkl prezident organizace Jan Doležal. Podle něj by měl více zohledňovat specifika jednotlivých oblastí, program počítá s tím, že žádat se bude moci kdekoliv stejně.
Otázkou zůstává, jestli jsou podobné aktivity dostatečné, pokud jde o množství stromů v tuzemsku. Podle vyjádření ovocnářů z tohoto týdne se v Česku kvůli nízkým výkupním cenám jablek podetne nebo neobnoví kolem milionu stromů.
Ovocnářství tak jenom za letošek očekává pokles o deset procent pěstebních ploch. A to je více, než kolik přibude agrolesnických systémů za současné dotační období do roku 2027.
