„Převzetím Credit Suisse bankou UBS jsme nalezli řešení, které zajistí finanční stabilitu a ochrání švýcarskou ekonomiku v této výjimečné situaci,“ uvedla centrální banka.
Švýcarský prezident Alain Berset řekl, že zachránit Credit Suisse tak, aby přežila bez pomoci jiné banky, už kvůli ztrátě důvěry nebylo možné. Podle ministerstva financí je zvolené řešení nejméně bolestivé pro Švýcarskou konfederaci i pro její daňové poplatníky, než by byla jiná varianta.
Podle švýcarské ministryně financí Karin Keller-Sutterové nejde o státní záchranou operaci placenou daňovými poplatníky, ale o komerční transakci. Agentura Bloomberg uvedla, že UBS zaplatí 0,76 franku za akcii Credit Suisse, což by znamenalo, že za převzetí zaplatí tři miliardy franků, v přepočtu tedy 72,7 miliardy korun.
Význam transakce však neurčuje zaplacená cena, ale význam obou bank. „Dojde ke spojení dvou arcirivalů, dvou největších bank v zemi, které svým významem ovšem dávno přesáhly její hranice a řadí se mezi vůbec devět nejdůležitějších investičních bank světa – mezi takzvanou „nabušenou devítku“ (bulge bracket banks),“ uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
I proto byla záchrana Credit Suisse klíčová a pracovalo se na ni už od čtvrtka, kdy dojednávání o převzetí ze strany UBS započalo. „Ukázalo se, že Credit Suisse se už nedokáže zachránit sama. A její bankrot by způsobil obrovské návazné škody pro švýcarské finanční trhy, ale bylo by tu i riziko další nákazy, a to i v mezinárodním měřítku,“ dodala Keller-Sutterová.
Švýcarská vláda a centrální banka byly v kontaktu i se zástupci dalších zemí, včetně USA. Americká ministryně financí Yellenová a šéf Fedu Powell už také dohodu o převzetí Credit Suisse přivítali.
Šéf USB Colm Kelleher na nedělní tiskové konferenci avizoval, že investiční divize Credit Suisse, která v posledních letech hromadila ztráty, bude muset projít velmi výrazným zeštíhlením. Naopak UBS počítá s tím, že odnož Credit Suisse zaměřenou na tradiční bankovnictví si ponechá.
Kelleher také odhadl, že dokončení transakce by mělo zabrat týdny, maximálně několik málo měsíců. Předpovídat počty propuštěných zaměstnanců zatím nechtěl.
Credit Suisse doplatila na chybná rozhodnutí manažerů v minulosti a také na skandály ve svém investičním bankovnictví. Vaz jí zlomila až krize důvěry z tohoto týdne, kdy klienti začali ve velkém vybírat vklady. Švýcarská vláda má zájem na tom, aby se krize nerozšířila do celého bankovního sektoru, na kterém je Švýcarsko závislé.
Credit Suisse patří k největším správcům majetku na světě, služby poskytuje především bohatým jednotlivcům a je považována za jednu z třiceti systémově důležitých bank v globální finanční architektuře. Z toho důvodu jednání ve Švýcarsku pozorně sledují také regulační orgány v Británii, Německu, Spojených státech a dalších velkých zemích.
