Vědci pod vedením Dhritiraje Sengupty z univerzity v anglickém Southamptonu analyzovali pomocí satelitních snímků změny pobřeží ve 135 velkých světových městech.
Z jejich bádání vyplývá, že novou zemi budoval nejvíc takzvaný globální Jih s Čínou, Saúdskou Arábií a Indonésií na čele pomyslného žebříčku. Jen v Šanghaji, největším čínském městě, přibylo přibližně 35 kilometrů čtverečních půdy.
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína |
Za většinou projektů stála potřeba rozšířit přístavy a města a industrializace. Luxusní projekty, jako jsou dubajské Palmové ostrovy, tvořily jen malý podíl.
Rozšíření pobřeží má zásadní dopad na životní pobřeží a často vede k ničení mokřadů a nevratnému narušení ekosystémů, připomíná The Guardian. Například ve Žlutém moři mezi severní Čínou a Korejským poloostrovem kvůli této praxi vymizela více než polovina písčitých a bahnitých záplavových mělčin.
Nová půda navíc pravděpodobně dlouho nevydrží – až dvě třetiny těchto ploch do konce století ohrozí zvýšení hladiny oceánů v důsledku klimatické změny, upozorňují vědci.
Srovnání velikosti území, ze kterého se stala souš, a toho, o které se zvětšilo světové vodstvo, zveřejnil v minulosti také časopis National Geographic. Uvedl tehdy, že od roku 1985 svět více půdy získal, než ztratil.
21. června 2018 |
