Ve své předběžné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. Státní dluh pak vzrostl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.
Deficit veřejných financí se v loňském roce v Česku snížil na 3,6 procenta z 5,1 procenta HDP v roce předchozím, uvedl Eurostat. V celé EU deficit klesl na 3,4 procenta z předloňských 4,8 procenta HDP.
„Deficit veřejných financí ČR se v loňském roce snížil o 1,5 procentního bodu na 3,6 % HDP a naší snahou musí být jeho další snižování. Proto jako vláda připravujeme konsolidační balíček, který má od příštího roku dále snížit strukturální saldo o 1 % HDP. Nebudou to populární kroky, ale udělat je musíme. Potřebujeme znovu začít plnit fiskální pravidla EU, vrátit veřejné finance ČR na udržitelnou kolej a zastavit rychlé zadlužování naší země, které nastartovala minulá vláda přijímáním voličsky líbivých kroků,“ uvedl pro iDnes.cz ministr financí Zbyněk Stanjura.
Co se eurozóny týče, tam se na konci loňského roku zadlužení snížilo, a to o 3,9 bodu na 91,6 procenta HDP. Deficit veřejných financí se pak v zemích platících eurem snížil na 3,6 procenta HDP proti deficitu 5,3 procenta HDP na konci roku 2021.
„V eurozóně i v EU je za poklesem poměru dluhu k hrubému domácímu produktu vyšší růst HDP než růst státního dluhu v absolutních hodnotách,“ uvedl Eurostat. Státní dluh za celou EU se ke konci loňského roku zvýšil nad 13,27 bilionu eur (více než 312 bilionů Kč), zatímco ke konci loňského září nepatrně přesahoval 13,20 bilionu eur.
KOMENTÁŘ: Padáme, ale „zatím dobrý“. Zadlužení je větší než za covidu |
V EU je nejvíce zadluženo Řecko, kde poměr dluhu k HDP na konci loňského roku dosáhl 171,3 procenta. Druhá je Itálie s podílem dluhu na HDP 144,4 procenta, třetí nejvíce zadluženou zemí unie pak bylo Portugalsko, kde tento poměr činil 113,9 procenta HDP. Naopak nejméně zadlužené je Estonsko, kde poměr dluhu k HDP dosáhl 18,4 procenta. Druhou nejméně zadluženou zemí unie bylo na konci loňského roku Bulharsko s hodnotou 22,9 procenta, třetí Lucembursko s podílem dluhu na HDP 24,6 procenta.
Proti třetímu čtvrtletí se zadlužení České republiky mírně snížilo, na konci září činilo po revizi dat 45,1 procenta HDP. V předběžné zprávě letos v lednu Eurostat uváděl, že zadlužení ke konci třetího čtvrtletí dosáhlo v Česku 45,2 procenta HDP.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Pokračování i v prvním čtvrtletí
Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o 0,3 procentního bodu. Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.
Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun.
Za růstem míry zadlužení je podle MF zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.
Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
