„Máme v tomto trochu zpoždění, protože u nás se s recidivisty za volantem systematicky nepracovalo,“ řekl ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. Důsledkem je to, že se v Česku oproti jiným evropským zemím vyskytuje mnohem početnější skupina lidí, kteří opakovaně nedodržují pravidla a nezastaví je ani nepodmíněné tresty. Naopak práce psychologů i u těchto lidí přináší podle studie probíhající v Centru dopravního výzkumu od roku 2015 solidní výsledky.
Například míra recidivy se podle ní snížila o sedmdesát procent a došlo i k měřitelným změnám v chování řidičů, kteří si s pravidly nebo ohleduplností k ostatním na silnici příliš starostí nedělají. „Ze začátku přicházejí demotivovaní a chápou sezení jako trest,“ uvedl Pavel Řezáč, který má na starosti výchovu terapeutických pracovníků, kteří s řidiči následně pracují.
Nejlépe funguje vliv kolegů
Hlavním důvodem, proč se nakonec podaří rozmluvit prakticky všechny účastníky terapií, je především vliv skupiny a zjištění, že i lidé jim podobní některé jejich škodlivé návyky odsuzují.
„Vždy se ve skupině najde člověk, který odsuzuje řízení pod vlivem alkoholu, další odsuzuje rychlou jízdu nebo jízdu bez zapnutých pásů. Druhé setkání je vždy zaměřené na analýzu a rozbor jejich deliktů a řidiči tam sdílejí zkušenosti, kvůli kterým se dostali do tohoto programu. Velmi často se objevují silné zážitky, kdy se jednalo o nějakou nehodu s ublížením na zdraví,“ uvedl Řezáč. To podle něj přivádí k empatii i ty, kteří zatím jako jediný negativní vliv svého chování na sinici zažili jen odebrání řidičského průkazu.
Sněmovna podpořila změny v bodovém systému, i s pokutou 75 tisíc za alkohol |
Právě nedostatek ohledů k ostatním řidičům je hlavním důvodem, proč se část šoférů chová na silnicích bezohledně. S řidičskými dovednostmi nebo se znalostí předpisů to naopak přímou souvislost nemá.
„Jasně se ukazuje, že většina pachatelů přestupků a trestných činů v dopravě nemá problémy s ovládáním vozidla ani znalostí pravidel silničního provozu. Naopak vysoká úroveň dovedností ovládání vozidla a rychlost reakcí v tomto případě paradoxně zvyšuje sebevědomí řidičů a podporuje jejich tendenci chovat se rizikově,“ uvedlo ministerstvo dopravy v materiálu vyhlášky stanovující předepsaná témata k sebezpytování u notoricky chybujících šoférů. Právě nedostatek empatie, emoční stability a tendence chovat se impulzivně na silnici vede k častějším nehodám.
V Česku se zatím místo s posilováním odpovědnosti za vlastní chování na silnicích pracovalo spíše s kontrolou dovedností. Stále například platí možnost umazání tří trestných bodů po absolvování programů zaměřených na bezpečnost jízdy na polygonech. Ty přitom mají rozdílnou úroveň a v některých případech mohou dokonce problém prohlubovat. To se podle Řezáče děje tehdy, jsou-li koncipované jako zábavný nácvik manévrů na silnici a nevedou ke změně osobnostního nastavení problematických řidičů.
Bude 12 tisíc stačit?
Protože povinná terapeutická sezení jsou v tuzemsku relativní novinkou, nebylo podle ministerstva dopravy jednoduché nastavit částku, kterou budou muset piráti silnic žádající o rehabilitaci zaplatit. Pokud by byla příliš vysoká, dá se očekávat, že lidé o kurzy a navrácení řidičského oprávnění ztratí zájem a budou jezdit bez řidičáku. Nejde přitom o malou skupinu lidí. Ministerstvo odhaduje, že je nutné ročně takto proškolit kolem 15 tisíc řidičů.
Stanovená částka podle úřadu odpovídá i požadavkům samotných lektorů, kteří mohou během jednoho sezení pracovat s maximálně dvanácti klienty. Za kurz pak dostanou od každého osm a půl tisíce korun, zbytek jde na administrativu, zajištění školicích prostor a podobně. Zdali takto cenově nastavený systém bude fungovat, chce ministerstvo vyhodnotit během dvou let.
Řidiči na tuzemských silnicích loni spáchali téměř 380 tisíc dopravních přestupků a trestných činů, z nichž bylo 22 procent pod vlivem alkoholu nebo jiné omamné látky. Zhruba sedm tisíc přistižených řidičů se odmítlo podrobit zkoušce na alkohol.
Nejčastějším bodovaným přestupkem je překročení rychlosti do dvaceti kilometrů v hodině, které zabírá podle statistik ministerstva dopravy téměř 30 procent všech přečinů.
Lidí řídících přes zákaz přistihli loni policisté 523, z toho 68 žen. Dvacet řidičů si připsalo sedm bodů za usmrcení z nedbalosti a 170 za těžké ublížení na zdraví. Bezmála dvě stovky řidičů riskantně přejížděly železniční přejezd a 910 řidičů od místa nehody ujelo.
