Poslechněte si celý rozhovor s Jaroslavem Mílem v Kontextu:
Uhelné zdroje mají v Česku končit svůj provoz v roce 2030. O pár let později, kolem roku 2035, má končit také životnost původních jaderných reaktorů v Dukovanech. Koupi těchto částí skrze zestátnění proto Míl považuje za nesmysl.
Jaroslav MílExpert na energetiku. Exředitel společnosti ČEZ (2000-2003), bývalý vládní zmocněnec pro energetiku (2019-2021), prezident Svazu průmyslu a dopravy (2004-2011). Působil v představenstvu Slovenských elektráren a největšího černouhelného podniku v Rusku SUEK (2013-2015). Jako zmocněnec pro jádro měl na starosti především dostavbu Dukovan. Aktivně se zasazoval proti účasti Ruska a Číny v tendru dostavby elektrárny. Vystudoval Fakultu Elektrotechniky ČVUT a jako postgraduální zaměření si vybral jadernou energetiku. |
„ČEZ na těch částech dlouhodobě vydělával. A teď by likvidaci uhelných elektráren, jaderné elektrárny nebo zahlazení dolů měli platit daňoví poplatníci?“ poukazuje na problematiku.
Podle něj by takový krok ani nedokázal ovlivnit ceny elektřiny. „Je veřejně známé, že ČEZ prodal 70 % elektřiny na rok 2023 v průměru za 2,6 korun za kilowatthodinu. A to bilaterálně, mimo burzu. Stát ji mohl koupit,“ upozorňuje.
Vláda by se tak vyhla situaci, kdy má někdo elektřinu za šest či devět korun. „Nemusely by být žádné vládní stropy, žádné dotace. Stát to udělat může, podle zákona o energetické transformaci z roku 2021 stejně musí založit obchodníka s elektřinou.“
„Aby to pro daňového poplatníka nevypadalo tak tragicky, přichází stát s myšlenkou, že by rozmělnil své vlastnictví v nevýrobní části. Ale proč by měl přicházet o distribuci? To je dlouhodobě a stabilně vynášející byznys, slepice snášející zlatá vajíčka na dalších sto let, než někdo vymyslí něco jiného,“ míní bývalý generální ředitel energetické firmy.
Česko podle Míla mělo ještě před pár lety dobře našlápnuto být první v oblasti malých modulárních reaktorů. Ale pak se přípravy zadrhly. „Šlo o stavbu malých reaktorů s výkonem 300 až 500 megawatt. Výrazně pokročilejší generaci s pasivní bezpečností, který by nepotřebovala zónu havarijního plánování. Ale minulá vláda projekt odmítla, nová se k němu nepřihlásila a předběhli nás Poláci. Dohodu uzavřeli i Rumuni a minulý týden spustili trenažér pro výcvik personálu,“ vyjmenoval Míl.
„Není to proto, že by Poláci i Rumuni pospíchali. Jen my zaspali a všichni nás předběhli. Energetika přitom není o dvou lokalitách s velkými bloky a pak hromadou malých fotovoltaik na střechách, jak se někdo mylně domnívá. Je to i o udržení zásobování nejen v ‚mírových dobách‘, ale i krizových typu živelných pohrom nebo jiných záležitostí,“ říká.
„Já bych prosazoval pokračování velkého reaktoru v Dukovanech a zároveň bych především zrychlil práce na modulárních reaktorech, protože vlak nám ujíždí. Je to zvládnutelné, jejich výhoda je, že jsou postavené rychle a že první už může vydělávat na druhý. Nejdražší věcí na jaderné elektrárně je cena peněz. Šedesát procent výrobních nákladů jaderné elektrárny činí náklady na peníze, tedy jejich cena plus čas,“ doporučuje bývalý zmocněnec pro tuto oblast.
„Při špatné organizaci, nepřipraveném investorovi, špatné státní správě a samosprávě se elektrárna dramaticky prodraží. Pokud dodavatel navíc nemá zkušenost, což se stalo Angličanům nebo Francouzům, tak se elektrárna vyhoupne na dvojnásobné částky a tomu je potřeba se vyhnout,“ upozorňuje.
Jaké má Česko plány v jaderné energetice? Proč nás předehnaly jiné národy? Jaký zdroj elektřiny má nejmenší uhlíkovou stopu a proč to není fotovoltaika?Jak se staví Evropská komise k dalšímu bloku v Dukovanech? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
