Eurostat v rámci zveřejněných dat pracuje s takzvaným harmonizovaným indexem spotřebitelských cen. Vývoj finálních cen spotřebitelů i cen výrobců se statistici rozhodli sledovat v porovnání s rokem 2015 a plyne z něj, že dynamika cenového nárůstu u potravin začala v České republice citelněji předbíhat evropský průměr počátkem roku 2022.
V lednu loňského roku Češi za potraviny platili o 21,6 procenta víc než v roce 2015, evropský průměr byl však o zhruba 6 procentních bodů nižší. Nejmarkantnější rozdíl v cenovém vývoji mezi Českou republikou a průměrem EU statistici naměřili v lednu 2023. Tehdy totiž vyšly potraviny v ČR o 53,5 procenta dráž než před osmi lety, ale unijní průměr asi o sedmnáct procentních bodů nižší.
„Je patrné, že v některých ohledech se cenová situace v České republice vyvíjela hodně podobně jako v případném porovnání s průměrem Evropské unie. Ve vybraných podskupinách potravin se však situace s cenami v České republice hodně rozjela. Šlo o zejména o finální ceny potravin ve spotřebitelském koši. Domnívám se ale, že hledání viníka vysokých cen není jednoduché. Tím hlavním je podle mého dvouciferná inflace, která je silnou makroekonomickou poruchou. Umožňuje všem subjektům zvyšovat ceny více, než by bylo za normální situace možné,“ řekl pro iDNES.cz hlavní ekonom ČBA, kterým je Jakub Seidler.
Velké změny jsou ale patrné i při případném porovnání cenového vývoje v České republice a v sousedním Německu. Během sledovaného období po celou dobu v České republice více rostly ceny zeleniny, piva i brambor. Třeba čeští zemědělci se ale brání tím, že mezi českým a německým trhem panují zásadní rozdíly.
„U nás jsou rané brambory na trhu s nedotaženou slupkou. V Německu takové brambory do řetězců nejdou, jdou až se zataženou slupkou,“ vysvětluje pro iDNES.cz předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček s tím, že v letošním roce budou ceny brambor v řetězcích ještě vyšší než v minulých letech, neboť celé Evropě nejsou dostatečné zásoby této zeleniny.
Na stránce Eurostatu je možné srovnávat cenový vývoj v jednotlivých členských zemích (plus Island, Norsko a Švýcarsko) u pětadvaceti položek i celkového potravinového indexu. Je možné si tak zobrazit třeba neuvěřitelný cenový boom maďarského másla nebo křivku inflaci odolávajících cen tichého vína v českých supermarketech.