Meziroční prohloubení schodku jde na vrub zejména rostoucím výdajům na sociální dávky, pomoci občanům a firmám s vysokými cenami energií, obsluze státního dluhu, kterou navýšila výplata úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, nebo vyšším investicím.
Na objemově nejvýznamnější položce, tedy sociálních dávkách, se nejvíce podílely důchody. Do jejich výše se totiž kromě loňských mimořádných navýšení promítla také letošní řádná valorizace o 4,7 procenta a výchovné ve výši pět set korun na dítě. Z ostatních dávek se do rozpočtu nejvíce zakousl příspěvek na bydlení, který meziročně stoupl o 3,4 miliardy korun.
Škrty budou ještě letos
Ministr financí Zbyněk Stanjura ve svém vyjádření avizoval, že vláda musí zasáhnout a situaci rozpočtu řešit. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ avizoval šéf resortu financí.
Vláda už sice přišla s konsolidačním balíkem plným škrtů, ten ale s letošním rozpočtem nepomůže. V plánu je totiž projednat jej tak, aby opatření začala platit od 1. ledna 2024.
V příštím roce chce balík na příjmové i výdajové straně státní kase sehnat 94,1 miliardy korun, v tom následující 53,4. K tomuto cílí se vláda vydává cestou 58 opatření, která zahrnují například změny v DPH, škrtnutí školkovného nebo slevy na dani pro studenty či zvýšení daně z nemovitosti.
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní daně a co vláda seškrtá |
Stanjura chce ale něco udělat hned. Už příští týden proto ponese na vládu seznam rozpočtových opatření, která mají prohlubování schodku zabrzdit už v polovině roku. „Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku. To bychom se nijak nelišili od předchozí populistické vlády, která se k budoucím generacím chovala stylem po nás potopa,“ komentuje květnové výsledky ministr financí Zbyněk Stanjura.
Redakce MF DNES se obrátila na ministerstvo financí s dotazem, o jaká opatření by mohlo konkrétně jít. „Zatím k tomu nemáme komentář, ta opatření jsou ještě finalizována. Teprve se to chystá,“ uvedl Filip Běhal z tamního tiskového oddělení s tím, že není zatím známo ani to, v jakém objemu konkrétně by úspora měla být. „Bude to v takovém objemu, aby to přispělo k dodržení naplánovaného schodku na letošní rok. Více k tomu říct nemůžu,“ dodává.
Běhal také sdělil, že zatím nemá informace o tom, že by se rozpočet pro letošní rok měl novelizovat. Zatím se tedy počítá s tím, že se podaří schodek ukočírovat v plánované výši 296 miliard.
Byli byste ochotni/y utáhnout si opasky, kdyby to pomohlo konsolidaci veřejných financí?
Může se ale stát, že resort nepříjemně překvapí výnos z daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Stanjura totiž ve svém komentáři k aktuálním výsledkům rozpočtu zmínil, že ke zpomalení prohlubování schodku pomohou mimo jiné také příjmy z této daně.
Ekonomové tomu ale příliš nevěří, podle nich se stát přepočítal. „Očekávání, že by banky zaplatily přes windfall tax 33 miliard, neodpovídá realitě. Nám od začátku vychází, že výběr bude maximálně ve vyšších jednotkách miliard korun, ale zdá se, že to nebude ani to. I příjmy, které vláda očekává od energetického sektoru, jsou mírně řečeno optimistické,“ uvedl rovněž pro MF DNES Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.
