Průzkum poradenské společnosti EY se zaměřoval na to, jak se změnily preference Čechů a Slováků v porovnání s předcovidovým obdobím. Vyšlo z něj mimo jiné i to, že pokud jde o inovativní platební metody mají Slováci nad Čechy i jistý náskok.
„Co se týče inovativních platebních metod, jsou Češi poměrně ostýchaví. Lze to vidět při srovnání se Slovenskem, kde jsou lidé více naklonění inovacím a mají větší ochotu je zkoušet. Například platby hodinkami by tam rádo vyzkoušelo 24 procent respondentů proti pouhým 14 procentům v Česku,“ říká Marianna Avalová, partnerka EY ČR v oddělení consultingu pro finanční instituce.
| ČR 2018 | ČR 2023 | SK 2018 | SK 2023 | |
| Mobilní platby | 12 % | 41 % | 14 % | 43 % |
| Bezkontaktní platby platební kartou | 93 % | 81 % | 90 % | 80 % |
Navzdory rozmachu digitálního bankovnictví zůstává pro 15 procent Čechů a 19 procent Slováků návštěva pobočky stále nejčastějším způsobem komunikace s bankou. Obecně však role bank začíná být důležitá při pořizování nových produktů nebo řešení komplikovanějších požadavků. Zatímco běžný účet si je už drtivá většina klientů ochotná zřídit si online, u hypotéky či leasingu dávají stále přednost návštěvě poboček.
„Pro banky je to v současnosti důležité téma, jak pobočku upravit a jak nastavit roli bankéře, aby byl schopen lidem s jejich problémy pomoct,“ dodává manažerka EY Lenka Knotková.
Investice jako koníček
Průzkum se zaměřil i na investice, v obou zemích je přitom podíl respondentů-investorů podobný. V Česku odpovědělo na otázku, zada investují, kladně 56 procent, na Slovensku ještě o jeden procentní bod více.
Mezi hlavní motivace patří v Česku i na Slovensku snaha zhodnotit peníze lépe než na běžném účtu a zabezpečení na důchod. „Zajímavé je, že Češi na třetím místě uvádějí investování jako koníčka, Slováci by zase raději zajistili pomocí investic své děti,“ dodává Avalová.
Tomu podle ní napovídá i fakt, že Slováci mají sklon investovat v delším časovém horizontu, třeba u dluhopisů je jejich investiční horizont oproti Čechům dvojnásobný (šest až deset let).
Respondenti se přitom nejčastěji spoléhají na vlastní analýzu, doporučení finančního poradce nebo přátel. Teprve poté se spoléhají na bankovního poradce.
Oba národy však limituje částka, kterou dokážou měsíčně uspořit. Zhruba dvě třetiny z nich nezvládne dát stranou měsíčně více než 5 000 korun, resp 199 eur. Pro čtvrtinu z nich je limit tisícikoruna, potažmo 49 eur měsíčně.
