„Bavíme se o letošním roce, pro který je státní rozpočet již schválený. Úspory se tedy musí udělat v položkách, které nejsou mandatorní. Z mého pohledu jednou z mála možností je, že ministr financí přikáže všem ostatním rezortům, že musí ušetřit část ze svých provozních výdajů,“ uvedl pro iDNES.cz hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek s tím, že podle Stanjury by se mohlo takto v rozpočtu pro letošní rok najít až dvacet miliard korun.
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa se domnívá, že vláda může kupříkladu omezit nenárokové části platů státních zaměstnanců nebo změnit způsob, jakým pomáhá firmám a domácnostem s vysokými cenami energií.
Vláda téměř vyčerpala rozpočet. Stanjura se chystá zasáhnout co nejdřív |
Podobný názor sdílí i hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko. „Na výdajové stránce je prostor v dotacích podnikům, které jsou výrazně vyšší kvůli kompenzacím za vysoké ceny energií. Dá se předpokládat, že současné nižší ceny elektřiny a plynu nakonec vyústí v úsporu. U ostatních položek jde hlavně o to, aby se snížilo tempo jejich nárůstu, jako třeba u starobních penzí a snížení jejich valorizace.“
Dopadnou úspory na investice?
Meziroční prohloubení schodku jde na vrub zejména rostoucím výdajům na sociální dávky, pomoci občanům a firmám s vysokými cenami energií, obsluze státního dluhu, kterou navýšila výplata úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, nebo vyšším investicím.
Bude to bolet. Ani vyšší daně už rozpočet nezachrání, říká ekonom |
Právě na investice ale vláda může podle některých ekonomů také sáhnout. „Možným řešením na výdajové straně budou pro druhou polovinu roku odložené investice. Ty se totiž mohou přeložit do následujícího roku až několika let. Investice jsou cestou pro zlepšení budoucnosti a ta se vždy škrtá jako první, když bojujete o přítomnost,“ doplňuje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Vláda sice před časem přišla s konsolidačním balíčkem, ten se ale letošního roku už nedotkne. V plánu je totiž projednat jej tak, aby opatření začala platit od 1. ledna 2024. Přesto pár možností pro ušetření vláda i za současné situace stále má.
Odborníci se ale každopádně shodli na tom, že tvorba úspor bude pro letošní rok těžká. Ve většině případů by totiž byla vyžadována změna zákona. S každým dalším měsíce se navíc pravděpodobnost dodržení původně schváleného schodku snižuje.
„Ministr financí sice avizuje, že již příští týden přijde s úspornými opatřeními, které by se měly dotknout letošního roku. Nicméně rychlé prosazení a schválení takových změn je z našeho pohledu spojeno s velkou nejistotou. I v souvislosti s tím vidíme rizika našeho základního scénáře, který předpokládá v letošním roce deficit ve výši 315 miliard, vychýlená směrem k ještě hlubšímu schodku,“ míní ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Analytik Raiffeisen Bank Vratislav Zámiš dodává, že zhruba deset miliard korun navíc mohl stát získat v případě, že by navrhl vyplacení vyšší dividendy ze společnosti ČEZ. Této možnosti ale nevyužil.
