Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Stanislava Trávníčka se nejprve během covidové éry aktivita „energetických šmejdů“ utlumila. „A to hlavně proto, že v rámci hygienických opatření během pandemie nemohli osobně obcházet lidi a nemohli jim nabízet své pochybné služby.“
Šmejdi znovu přicházejí
„A poté, během zvýšených cen, během energetické krize, neměli možnost nabízet lidem výhodné cenové nabídky. Všichni dodavatelé už totiž v té době byli na stejné lodě, na stejné cenové úrovni. A tak se jejich aktivita znovu utlumila. Ale od začátku roku se opět, v souvislosti s tím, že existují konkurenční nabídky, jejich nabídky vrátily,“ vysvětluje předseda Rady ERÚ a dodává, že od ledna zaznamenal jeho úřad zhruba několik stovek nekalých nabídek.
Trávníček následně v Rozstřelu čelil otázce, zda jsou v Česku přemrštěné ceny energií u koncového zákazníka, a to proti jiným státům EU, jak před časem uvedl Eurostat. Podle něj na to neexistuje jednoduchá odpověď. „ERÚ reguluje ceny monopolních činností, a to jsou ceny za distribuci, přenos, za ceny systémových služeb.“
V tomto případě ERÚ přímo stanovuje výši těchto cen. A ty se prý zásadně od jiných evropských států neliší. „Pokud jde o ceny dodávek, ty jsou dány nabídkami jednotlivých dodavatelů. A tyto nabídky jsou v podstatě obchodním tajemstvím a my na tyto informace nemáme nárok.“
Trávníček také nebyl schopen vyvrátit či potvrdit, zda cena pro finálního uživatele elektrické energie v ČR byla, či nebyla přemrštěná, případně zda má Česko finální cenu pro zákazníky nejvyšší v rámci EU.
Bude pokračovat zastropování cen?
Podle Trávníčka pozitivní roli sehrálo to, že došlo k zastropování cen energií. „A díky tomu se v letošním roce ceny proti roku předchozímu zásadně nezvýšily. Celou situaci teď vyhodnotíme, a to zejména loňský rok, a musíme se podívat na to, jak se skutečně vyvíjí trh se silovou elektřinou.“
„V tuto dobu připravujeme podklady, které bychom chtěli s vládou konfrontovat a navázat na dialog z minulého roku, abychom věděli, jak vývoj cen dopadne na ekonomiku, aby to bylo pro průmysl i pro obyvatele únosné,“ říká Trávníček s tím, že výsledky jednání by měly být známy už brzy.
A jak se podle něj budou ceny energií v letošním roce vyvíjet? Podle něj ceny elektřiny a plynu nadále klesají. „Ale když se na to podíváme detailně, je to spíše záležitost spotových trhů, kde se nakupuje na den či hodiny dopředu.“
„Ale dlouhodobá cena také klesá, i když ne tak výrazně. Ale je potřeba říct, že obchodníci, kteří mají nějaké konvenční strategie, tedy většinou ti solidnější, nakupují elektřinu v dlouhodobém horizontu, ne ze dne na den,“ vysvětluje šéf ERÚ. Dodává, že současný pokles cen by se tak v případě dlouhodobějších kontraktů mohl u finálních zákazníků projevit zhruba za rok.
Kolik se vybralo na windfall tax?
Trávníček se poté vyjádřil i k tomu, že jeho úřad má na starosti speciální odvod z nadměrných příjmů elektráren, tedy tzv. windfall tax. V Rozstřelu prozradil, kolik se dosud podařilo vybrat na této dani peněz do státního rozpočtu. „Od minulého prosince je tam nějakých 12 miliard korun, a zároveň jsou tam ještě peníze, na které připravujeme daňové výměry, což jsou asi dvě miliardy. Ale tohle se každý měsíc vyvíjí, takže třeba za týden budeme znát aktuální data.“
Původní odhady přitom byly mnohem vyšší, realitu však ovlivnila klesající cena za energie. A kolik z tohoto balíku platí státu přímo ČEZ? „Podíl společnosti ČEZ odpovídá portfoliu této společnosti a instalovanému výkonu elektráren v ČR. To znamená, že odpovídá asi, řekněme, třem čtvrtinám celkového odvodu.“
Trávníček se v závěru pořadu vyjádřil také k tomu, jak vyspělý je energetický trh v ČR proti rozvinutým státům západní Evropy. „Co se týká úrovně liberalizace, jsme na tom opravdu dobře. Nikdo nezasahuje do tržních mechanismů, které tvoří cenu. A zároveň se domnívám, že úroveň možnosti obchodování a propojení s evropskými trhy jsou tady na světové úrovni.“
Jak poznat solárního šmejda. Na střechu nevyleze, firmu založil včera |
Jednu věc by však změnil. „Po předchozích zkušenostech jsme už mnohokrát navrhovali striktnější opatření v energetickém zákoně. Měly by se podle nás uplatňovat větší sankce vůči těm, kteří praktikují nekalé obchodní praktiky. Měly by být vyšší tresty a měl by se rozšířit počet prohřešků.“
Podle něj by bylo žádoucí zavést jakýsi „index zajištěnosti obchodníka“. „Prostě aby se nemohli k tomuto podnikání vrátit například nekalí obchodníci, spekulanti, kteří své zákazníky opustili. Dnes je to možné, pokud si znovu požádají o licenci na obchodování,“ uzavírá Trávníček.
Jak by takový index měl vypadat? Bude srozumitelný pro zákazníky a eliminuje to energetické šmejdy? A slyší na tento požadavek současná vláda? I na to odpovídal předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček v Rozstřelu.
