„Jedná se o navážky stavební suti, zeminy, frézovaných asfaltových povrchů a neidentifikovatelného materiálu pod náletovými travinami. Podle leteckého snímku jsou tyto navážky na ploše o velikosti zhruba 2 300 metrů čtverečních do výšky jednoho až tří metrů,“ popsal v dopise adresovaném městu Vojtěch Pánik ze správní rady blanenských společností Chemoplast a Metalkovo, které o parcely projevily zájem.
Podle mluvčí blanenské radnice Pavly Komárkové ale město podnikatelům nic nezatajilo a jejich zástupci si prodávané pozemky předem prohlíželi. „Po rozhodnutí zastupitelstva byly rozděleny mezi čtyři zájemce s tím, že skládka zatěžuje jen část nabízených parcel,“ řekla.
Takzvaného černého Petra si vytáhly právě dvě zmíněné firmy, další dvě mohou být v klidu.
Kdo do průmyslové zóny ale odpad navozil? I to se nyní řeší?
Existence skládky je o to víc zvláštní, že se pozemky nachází hned u hlavní a frekventované silnice. Je takřka nemožné, aby si někdo nevšiml náklaďáků s korbami plnými odpadu, které sem jezdily. S pozdvihnutým obočím se tak tomu na posledním jednání zastupitelů podivovali i představitelé opozice. „Přiznám se, že to taky nemůžeme pochopit. Jakmile jsme zjistili, že se tam odpad nachází, hned jsme pozemek oplotili, ale bohužel už to tam bylo,“ reagoval blanenský starosta Jiří Crha (ODS).
Nelegální skládka na pozemcích v průmyslové zóně, které se Blansko snaží prodat.
Jak ale po chvíli na schůzi zaznělo, parcelu samo město využívalo jako jakýsi mezisklad pro dočasné odkládání odpadu při stavbách. Podle vedoucího oddělení investic blanenského úřadu Marka Štefana byl ale prostor vždy na závěr protokolárně předán vyklizený. „Nebylo to nijak neřízené,“ poznamenal.
Nikomu v okolí tak právě i kvůli tomu nemuselo přijít zvláštní, že na místo jezdí auta s odpadem, o nichž radnice údajně nevěděla. „Rozhodně ne,“ odmítla Komárková možnost, že by navážku úřad tiše toleroval. O černé skládce na vlastním pozemku se podle ní vedení Blanska dozvědělo na začátku roku 2021. Jak dlouho tam ale někdo odpad vozil, netuší.
Radnice už loni v květnu podala trestní oznámení na neznámého pachatele, policisté se však po půl roce k ničemu nedobrali, takže viník zůstává neznámý. Proto i starosta vnímá aktuální podnět firem směrem k radnici jako oprávněný.
Změny v kupní smlouvě
Oba podniky požadují jako podmínku k podpisu kupní smlouvy na pozemky její změnu. Vedení města by se nově zavázalo k likvidaci nelegální skládky. „V případě vzniku nevyužitelných materiálů, případně ekologicky závadných nebo nebezpečných odpadů zajistí město jejich odstranění na vlastní náklady,“ stojí v dodatku ke smlouvě.
Firmy se sice pokusí něco zlikvidovat samy, zejména suť, případně zrecyklovat a využít, vše ostatní má však řešit město. Dosud bylo ve smlouvě jen obecné ustanovení konstatující, že firma může do tří měsíců od dohody odstoupit, pokud se na pozemcích zjistí ekologická zátěž.
Nikdo přitom neví, kolik odpadu tam přesně je, a především, co se tam nachází, tedy kolik bude případná likvidace městskou kasu stát. Návrh na změnu smlouvy proto ostře kritizoval opoziční lidovecký zastupitel Jan Pořízek. „Už ta dikce, že se pokusí recyklovat, je špatná. Já se taky můžu pokusit o něco. Kdo zajistí, že to bude jen odpad ze skládky? Kdo to zkontroluje? My z města? Mohlo by se stát, že na ten pozemek budeme ještě nakonec doplácet,“ podotkl s tím, že navržené doplnění smlouvy je velmi vágní.
A přidávají se k němu i další opoziční zastupitelé. „Pokud bude firma odpad zpracovávat a likvidovat a najednou tam objeví i azbest, dostáváme se v nákladech úplně někam jinam,“ upozornil na další možná rizika Jan Došek (Fórum Blansko).
Nelegální skládka na pozemcích v průmyslové zóně, které se Blansko snaží prodat.
„Já chápu tyto obavy, ale na druhou stranu, jaké byste navrhli řešení? Máme firmu vyhnat, odvézt odpad a teprve poté parcely prodat? I to je možné, ale navržený postup se nám zdál jako rozumné řešení, když je firma ochotná se domluvit,“ prohlásil starosta Crha s tím, že město potřebuje peníze z prodeje na stavbu nového krytého bazénu.
„Řešení je, aby odborná firma zjistila, co tam je, kolik tam toho je a kolik to bude stát peněz. My se teď bavíme o imaginární částce,“ zlobil se Pořízek a nakonec i s dalšími opozičními zastupiteli vyjma dvou za SPD pro změnu smlouvy nehlasoval.
Koalice si ale svou většinou prosadila úpravy, díky nimž se navíc prodlužuje termín zahájení provozu v nových podnicích o šest měsíců na konec roku 2025.
