Statistici mapují životní podmínky domácností pravidelně vždy na jaře. Ptají se zhruba 11 500 domácností. Zjišťují příjmy a výdaje. Každý rok se k tomu ptají také na jiné téma. Loni zvolili modul otázek, které se týkaly kvality bydlení a mezigeneračního srovnání.
Zhruba 32 procent dotázaných dosáhlo vyššího vzdělání než jejich rodiče. Celkem 53 procent na tom bylo stejně jako jejich matky a otcové a 14 procent skončilo s nižším vzděláním. Vysokoškolský titul získalo 36 procent lidí z rodin, kde měl aspoň jeden z rodičů vysokou školu. Vysokoškolské vzdělání mělo zhruba 15 procent potomků vyučených rodičů či rodičů se základní školou. Polovina dětí středoškoláků dosáhla na vysokoškolský titul.
Základní školu či výuční list má téměř 70 procent potomků lidí se základním vzděláním či učilištěm, zhruba 29 procent dětí středoškoláků a dvě procenta lidí z rodin, kde byl aspoň jeden z rodičů vysokoškolák. Zhruba tři z deseti dětí rodičů středoškoláků se vyučily, nebo mají jen základní školu.
Chudých rodin přibývá, psychickou podporu potřebují děti i jejich rodiče |
Lidé také popisovali situaci nyní a v době, když jim bylo 14 let. Celkem 35 procent dotázaných uvedlo, že tehdy i nyní patří se svou finanční situací mezi pětinu nejchudších.
Naopak mezi pětinu lidí s nejvyšším příjmem se z osob, které vyrůstaly v nejchudších rodinách, dostalo necelých 14 procent. Z dospělých, kteří v dětství žili v pětině nejbohatších rodin, patří do pětiny lidí s nejlepší finanční situací 35 procent. Ve finančně nejslabší pětině je z nich teď 12 procent.
Sociologové už dřív poukazovali na to, že chudoba se v Česku přenáší z generace na generaci. Podobné je to podle expertů také se vzděláním. Děti vzdělanějších rodičů z bohatších rodin mají mnohem vyšší šanci, že dosáhnou vyššího vzdělání a budou v dospělosti také víc vydělávat. Odborníci doporučují proto podporu dětí už ve školkách či na základní škole.
