Meinl otevřel svůj první obchod ve Vídni, ve kterém prodával exotické zboží jako zelenou kávu, kakao, čaj, koření či rýži, v roce 1862. O patnáct let později přišel s vlastní technikou bubnového pražení kávy, což se stalo ve Vídni událostí.
Do té doby si totiž hospodyňky většinou pražily kávová zrna doma na kamnech, což bylo velmi komplikované. Zrna se někdy připálila tak, že už se nedala použít. Meinlův podnik si tak brzy získal na popularitě, Vídeň tou dobou žila řadou společenských akcí a dobrá káva nesměla nikdy chybět. Firma záhy překročila hranice města a začala budovat své obchůdky i jinde.
V nabídce se postupně objevil i další sortiment, například čokoláda, těstoviny, hořčice, likéry, džemy či med. V expanzi firmy se začali angažovat potomci zakladatele.
O luxusní delikatesy není zájem. Obří pražský obchod Julius Meinl končí |
V roce 1907 vzniklo například z iniciativy Julia Meinla mladšího (1869–1944) odborné učiliště pro budoucí prodavače, ve 30. letech pak zavedl pětidenní pracovní týden a povinnou dovolenou pro zaměstnance. Julius Meinl ml. do podnikání vnesl i další prvky, kladl například důraz na reklamu.
Obchodů přibývalo
Za první světové války byl kávy nedostatek. Společnost Meinl tedy zbožím zásobovala celou monarchii. Po skončení konfliktu a rozpadu Rakouska-Uherska se rodinná firma přeměnila na akciovou společnost.
V nástupnických státech se vybudovaly vlastní výrobní závody. Firma sílila a začala pohlcovat své konkurenty. Přibývalo i obchodů v nově vzniklém Československu.
Rakouská policie zatkla bankéře Meinla, podezírá ho z podvodů |
Pro společnost Meinl byl významný rok 1924, kdy představila nové firemní logo – mouřenína s fezem na hlavě, které navrhl vídeňský umělec Josef Binder. Motiv má svůj původ údajně u tureckého velkovezíra Kary Mustafy, který v roce 1683 obklíčil Vídeň. Křesťanská Evropy se však zmobilizovala a Mustafa utrpěl porážku. V opuštěném táboře pak prý zanechal pytle se zrny kávy, a tak se lahodný nápoj dostal do Evropy.
Úpravou v roce 2004, kterou provedl italský designer Matteo Thun, z loga zmizela černá barva i žluté pozadí a logo je jen červenobílé.
Vlevo původní logo, napravo nová verze používaná od roku 2004
Po roce 1948 se obchody Julia Meinla v Československu znárodnily a staly se z nich Jednoty. Podobně tomu bylo i v dalších zemích tehdejšího socialistického bloku. Ve Vídni firma v roce 1954 otevřela svůj vlajkový obchod Am Graben v ulici Graben v centru města.
Na český trh se značka Julius Meinl vrátila v roce 1994 a v následujících letech expandovala. Jejím vrcholem bylo otevření 111 české prodejny v roce 1999, čímž byl vyrovnán prvorepublikový rekord. V následujících letech byl ale Julius Meinl v Česku ztrátový a v roce 2005 se firma rozhodla tuzemský trh opustit.
Většinu z 88 supermarketů převzala konkurenční společnost Ahold a přejmenovala je na značku Albert Supermarket, pod kterou fungují dodnes. V prosinci 2003 se Meinl rozhodl pro návrat, když v centru Prahy otevřel obchodní dům s kulinářskými delikatesami. Gurmánský palác však záhy zkrachoval.
Rodák z Karlovarska
Julius Meinl se narodil 10. dubna 1824 v Kraslicích na Karlovarsku v rodině pekaře. Učit se začal u pražského kupce a brzy se projevil jako nadaný a schopný obchodník. V roce 1849 získal Meinl tovaryšské osvědčení a další roky pracoval v Praze jako obchodní příručí.
Když mu bylo 38 let, rozhodl se pro samostatné podnikání. Přesídlil tedy do Vídně, kde si v roce 1862 na Masném trhu otevřel malý krámek s lahůdkami. Úspěch zaznamenal zejména s denně čerstvě praženou kávou, míchal i různé směsi podle vlastních receptur.
Jeden z nejznámějších rakouských podnikatelů zemřel 24. prosince 1914 ve věku 90 let. Na jeho odkaz navazuje již šestá generace rodiny. Firma nyní především obchoduje s kávou, nabízí kávové kapsle, čaj či vybavení kaváren.
