Společnost ABB ČR je součástí globální technologické společnosti ABB, která působí v oblastech elektrotechniky, robotiky, automatizace a pohonů. Globální společnost ABB, která vznikla před 130 lety, má v současnosti pobočky ve více než 100 zemích světa a zaměstnává přes 110 tisíc lidí. V Česku své služby nabízí od roku 1970 a v současnosti má výzkumná a vývojová centra a výrobní závody v osmi lokalitách, včetně Prahy, Brna a Ostravy.
„Je zajímavé sledovat, jak se za 20 let, kdy se věnuji robotice, názory společnosti na automatizaci a robotizaci posunuly. Rád vidím, že se tato debata stala konstruktivnější, a i širší veřejnost už je schopná vidět možné přínosy pro zefektivnění výroby i usnadnění každodenního života,“ říká Lukáš a připomíná, že letos v listopadu to bude 100 let od vydání přelomové Čapkovy divadelní hry R.U.R., kde se slovo robot objevilo poprvé.
Čapek tehdy varoval před nekontrolovatelným ovládnutím lidských životů moderními technologiemi. Podle Lukáše se ale lidé s touto výzvou vypořádali velmi obstojně a i když byli k robotům dlouhou dobu až příliš rezervovaní, nakonec přece jen dokázali z výhod robotiky vytěžit maximum.
„Zásadním krokem bylo uvědomit si, že robot není nepřítelem, ale naopak kolegou a partnerem na pracovišti. Blízká budoucnost bude bezpochyby patřit právě takzvaným kobotům (kolaborativním robotům),“ předpovídá Lukáš. Koboti jsou schopni zastat úkoly, které prozatím vykonávají lidé, hlavně ty, které se opakují, a konečně tak bude možné eliminovat množství ergonomicky a zdravotně škodlivých úkonů, jež doposud ve výrobě často vykonává člověk.
V Česku je zatím robotů málo
I společnost ABB ČR vyvinula svého kobota. „Našeho YuMiho jsme představili před pěti lety. Od té doby udělal obdivuhodné pokroky,“ pochlubil se Lukáš s tím, že dnes YuMi pomáhá například ve zdravotnictví. V mnoha zařízeních vypomáhal během pandemie. Měřil infikovaným pacientům teplotu, dávkoval jim jídlo nebo zvládal provádět testy v laboratořích.
„Je to jeden z příkladů, který dokazuje, že roboty chrání tu nejdůležitější hodnotu – lidský život. A to samé v podstatě roboty dělají i na každé výrobní lince, v každém skladu nebo jakékoliv provozovně,“ upozornil Lukáš.
I když jsou roboty pro člověka užitečné, je jich podle Lukáše v Česku stále málo. Ekonomiky, které jsou více robotizované, jsou přitom produktivnější a tím i více konkurenceschopné, díky čemuž získávají na trhu více zakázek a rostou.
„Přestože jsme historicky velmi průmyslovou zemí, nejsme premiantem v robotizaci. Lídry jsou státy jako Singapur nebo Jižní Korea, před námi je v poměru robotů na zaměstnance i Čína. Pro ilustraci, u nás máme 135 robotů na 10 tisíc zaměstnanců v průmyslu, v Číně 140. Při srovnání robotizace v automobilovém průmyslu, v němž jsme přitom velmocí, to je 555 robotů v ČR vůči 732 robotům v Číně,“ vysvětluje Lukáš.
Roboty většinou využívají velké společnosti, které často mají zázemí v zahraničí. Korporace už pochopily, že si tak otevírají dveře k efektivnější práci a maximalizaci zisku. Malé a střední podniky na to ale ještě moc nepřistoupily. Dle průzkumu realizovaného AMSP má pouhých 10 procent malých a středních podniků plně automatizovanou výrobní linku. Do automatizace investuje jen něco málo přes 20 procent z nich.
To, že se roboty stávají zajímavé i pro malé a střední firmy, se začíná pomalu ukazovat už nyní. Příkladem může být robotizace činností, které se dříve vyráběly ručně. „Roboty se dnes využívají například při výrobě kytar, při skládání brambor na palety v zemědělství nebo třeba při broušení nožíků,“ poukazuje Lukáš.
Nejvyšší zastoupení robotizace je v automobilovém průmyslu. Roboty zde svařují, manipulují, skládají, lepí, lakují nebo montují jak automobily, tak jejich komponenty. Obecně lze ale říci, že roboty a další automatizovaná řešení včetně robotizovaných výrobních buněk se objevují tam, kde je třeba nahradit rutinní nebo fyzicky těžkou práci nebo manipulaci s břemeny, jako je ve slévárenství, strojírenství nebo zemědělství.
Cena už není hlavní překážkou
Robotika také mohutně roste v logistice, kde se roboty starají o manipulaci se zbožím, a otevírá se před nimi široký segment služeb. „A právě ve službách lze očekávat taktéž velký nárůst robotizace. Na základě našeho vývoje i poptávky si troufnu odhadnout, že roboty, a především ty kolaborativní, řádně zamíchají kartami v takových oborech, jako jsou pohostinství nebo zdravotnictví či sociální služby. A nepůjde jen o úsporu nákladů, ale jak ukázala pandemie, mohou se stát klíčovými v oblastech, kde je kladen důraz na hygienu a bezpečnost,“ předpovídá Lukáš.
Bude podle něj hodně záviset i na dalším vývoji v oblasti zjednodušování programování robotů a dostupnosti rekvalifikací či vzdělání pro jejich obsluhu. Právě kvalifikovaná obsluha může být v současnosti problém, protože rychlý rozvoj technologií, a nejen robotizace, předbíhá školství. „To určitě vyžaduje změnu, a to jak v systému, tak v přístupu jednotlivců. Mnoho škol si již tuto potřebu uvědomilo a postupně zavádějí obory robotiky a mechatroniky, což je moc důležité. S řadou z nich spolupracujeme,“ říká Lukáš.
Dostupnost nebo cena dnes už není tou zásadní překážkou jako v minulosti. Robotické přístroje jako vysavače, sekačky, drony a podobné jsou již dnes běžnou součástí života. Díky tomu, že se dají repasovat, se prodlužuje i jejich životnost a využití. Význam udržitelnosti a důraz na ekologii totiž celosvětově vzrůstá. Jenom ABB repasovali za posledních 25 let několik tisíc strojů.
„Repasováním získávají staré roboty nový život, což je výhodné pro všechny zákazníky, kdekoliv na světě. Vybavením jejich robotů nejnovějšími technologiemi se zvýší flexibilita i produktivita výroby. prodloužením životnosti robotů se výrazně zlepšuje také návratnost investic,” dodává Jan Borský, obchodní manažer Globálního centra pro opravy a repase ABB Česká republika.
