Z dat úřadů práce sice vyplývá, že míst vhodných pro absolventy meziročně solidně přibylo, počet nezaměstnaných absolventů klesl jen velmi mírně. Ilustrační foto.

Z dat úřadů práce sice vyplývá, že míst vhodných pro absolventy meziročně solidně přibylo, počet nezaměstnaných absolventů klesl jen velmi mírně. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Absolventi si říkají o méně peněz, i po krizi mají problém najít práci

  • 601
Absolventi mají problémy s hledáním práce, přestože ekonomická krize už podle posledních čísel z průmyslu i od obchodníků ustoupila. Mladí jdou s nároky dolů a často si řeknou o méně peněz. Firmy totiž stále upřednostňují zkušenější lidi s praxí.

Z průzkumu berlínského Trendence Institutu Graduate Barometer 2011 vyplývá, že mladí vzdělanci jdou i letos s nároky výrazně dolů, a to prakticky všude v Evropě.

V Česku kupříkladu absolventi technických oborů zmenšili své mzdové požadavky asi o dva a půl tisíce oproti roku 2010, nyní počítají s nástupní mzdou kolem 27 tisíc hrubého. Podobné vystřízlivění přišlo i u ekonomů. "Myslím, že mám umírněné očekávání. Za dvacet tisíc čistého bych byl po škole rád," říká třeba Denis Vanča z Prahy, student čtvrtého ročníku Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

Už nyní si při škole práci hledá a potvrzuje, že lehké to není ani v hlavním městě. "Všude chtějí praxi v oboru, nastoupit hned může člověk maximálně do callcenter a podobných míst," popisuje Vanča potíže s hledáním práce.

O kolik slevili

8,2
procenta slevili ze svých nároků čeští ekonomové

8,3
procenta méně by stačilo českým inženýrům

Z dat úřadů sice vyplývá, že míst vhodných pro absolventy meziročně solidně přibylo, počet nezaměstnaných absolventů ale klesl jen velmi mírně. Tento rozpor může být dán tím, že úřady práce pro většinu mladých absolventů vysokých škol nejsou "důstojným" partnerem, přes kterého by vůbec zkoušeli hledat si místo. A samy firmy na trhu práce absolventy spíše přehlížejí.

"Tato skupina to opravdu má na trhu velmi těžké - společnosti většinou preferují kandidáty s relevantní praxí nebo s konkrétními dovednostmi, což čerství absolventi často nemohou nabídnout. Absolventi jsou pak následně ochotni akceptovat i nižší finanční ohodnocení," dokládá Jana Krblichová z personální společnosti Hudson.

Velký průzkum berlínské společnosti, kterého se od září 2010 do února 2011 účastnilo přes 10 tisíc českých vysokoškoláků, také ukazuje, že mladí počítají s tím, že hledání práce jim zabere daleko delší čas i větší úsilí. Technici například očekávají, že jim hledání prvního zaměstnání po škole zabere skoro čtyři měsíce, zatímco v roce 2009 počítali s dobou o měsíc kratší.

Absolventi nevědí, co chtějí

Těžkou pozici absolventů umocňují přetrvávající nedostatky, které podle personalistů mají. "Nevědí, čemu by se profesně chtěli věnovat, takže zpočátku tápají, ztratí příliš mnoho času rozkoukáváním. Často také nejsou ze škol připraveni na reálný profesní život, pokulhávají i znalosti jazyků," říká Jana Krblichová. Podle ní stále platí, že výhodu mají absolventi, kteří nabrali praxi již během studií.

V mezinárodním srovnání přesto patří čeští absolventi k těm dražším. V regionu střední a východní Evropy se řadí k těm s nejvyššími očekáváními - podobně na tom jsou Slováci nebo Rusové. Daleko za touto skupinou skončili Poláci a Maďaři. Zde však je personalistka Jana Krblichová ze společnosti Hudson, která působí i v dalších evropských zemích, mírná.

"Nezdá se nám, že by čeští absolventi byli náročnější, jen se přizpůsobují místním podmínkám, třeba náklady na bydlení jsou v Praze i z mezinárodního srovnání vysoké," zdůvodňuje.