Na třídenní návštěvě Turecka je s Babišem a podnikatelskou delegací i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten odpoledne uvedl, že ztráta pro český stát vycházející z projektu bude v každém případě velká. „V tuto chvíli Česko hraje nejen o výši ztráty, ale také o další zakázky v Turecku a o spolupráci s tureckými organizacemi,“ řekl Havlíček po jednání s tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou.
Česká exportní banka (ČEB) na projekt Adularya půjčila téměř 12 miliard korun. Celková pojistná angažovanost státní pojišťovny EGAP je podle dřívějších informací 16,1 miliardy korun, nesplacená výše jistiny úvěru ČEB byla 11,7 miliardy Kč.
Projekt, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl, byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku firmu Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby. Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do kterého Adularya patří, skončil v rukou státu.
„Řešili jsme i případ Adularye, kde víceméně došlo k zásadní pozitivní změně pozice z turecké strany. Máme de facto nabídku převzít celá aktiva. „V rámci ČEB a EGAP to budeme analyzovat, ale je to samozřejmě zásadní obrat v této kauze. Jsem tomu velice rád, že tu máme konkrétní návrh na řešení,“ řekl Babiš.
O elektrárnu nikdo nestojí
Odpoledne Havlíček řekl, že obě strany čekají velice citlivá jednání. „V každém případě ztráta pro český stát bude velká, na to se připravme,“ poznamenal. Upozornil, že bude třeba, aby se obě strany pokusily dosáhnout kompromisu, a že bude patrně nutné, aby jeho součástí byla nabídka českého subjektu, který by dostavěl a zprovoznil alespoň část elektrárny.
V srpnu se uskutečnilo třetí kolo tendru na prodej elektrárny, opět se ale nepřihlásil žádný zájemce. Druhý pokus o prodej se uskutečnil na začátku července, první v lednu.
Posílení vzájemného obchodu
Při setkání probrali státníci i obchodní vztahy obou zemí. Erdogan řekl, že by Turecko chtělo s Českou republikou dosáhnout obchodní výměny ve výši pěti miliard dolarů (zhruba 120 miliard korun). Loni přitom vzájemná obchodní bilance přesáhla 85,2 miliardy Kč.
„Ve funkci předsedy vlády jsem navštívil Českou republiku v roce 2013. Tehdy jsem stanovil cílovou kvótu pro zahraniční výměnu ve výši pěti miliard dolarů. Toho jsme dosud nedosáhli, ale dnes jsme si tento cíl zopakovali. Uděláme pro to, co je potřeba,“ řekl Erdogan.
„Souhlasím s tím, že cíle obratu pěti miliard dolarů bychom měli dosáhnout a uděláme pro to maximum, protože jsme identifikovali velice konkrétní příležitosti pro české i turecké firmy,“ doplnil Babiš.
Velký potenciál je podle českého ministerského předsedy v energetice a obranném průmyslu. Babiš chce také ve středu při návštěvě Istanbulu získat kontakty na stavební firmy, které by mohly pomoci s výstavbou dálnic v České republice.
Havlíček odpoledne hovořil o tom, že česká delegace dopoledne jednala také s vedoucím tureckého obranného průmyslu, kterému představila pět českých společností, jež působí v letectví, ale i ve výrobě automobilů nebo vývoji informačních systémů.
