Adventura: Dobrodružství jako byznys

  • 8
Jaroslav Lhota, spolumajitel cestovní kanceláře Adventura, se právě vrátil z francouzského Reunionu v Indickém oceánu. Jak však říká, dnes už tolik necestuje. "Dříve jsem býval na cestách tak třetinu roku, dnes už je to o něco méně," vypráví. Po raftu a cyklistice v minulých letech se teď bude věnovat hlavně Africe.

Šestačtyřicetiletý Lhota proměnil svého největšího koníčka v práci před 13 lety. V roce 1990 získal povolení k provozování cestovní kanceláře a o rok později s ním vycestovalo do zahraničí prvních 250 lidí.

Zhruba stejně jich tehdy firma pod názvem Heart Adventure přilákala z Ameriky do Česka.

"Tohle není práce, to je životní styl. Nerozlišuji, jestli jsem někde na dovolené nebo služebně. S cestovkou je propojené všechno. Když fotím, tak ne pro sebe, ale do katalogu," popisuje svůj život.

Dnes se s Adventurou, která se specializuje na poznávací a sportovní zájezdy, vydává do celého světa pět až šest tisíc klientů ročně a tržby rostou.

Loni se vyšplhaly na 60 milionů korun. Za první sezonu Lhota s kamarádem Tomášem Hykou před lety utržil milion.

"Adventura vznikla díky tomu, že mě nebyla schopná uživit věda," popisuje Lhota, který vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

Po škole začal pracovat na Akademii věd, kde jej práce sice bavila, ale 2000 korun hrubého měsíčně jemu a ženě na mateřské nestačily.

"Takže v roce 1989 jsem z Akademie odešel a živil jsem se výškovými pracemi, což bylo hrozně těžké a nebezpečné," říká.

Ale vyšší výdělky mu umožnily první kroky ven. Okamžitě začal jezdit hlavně do rakouských Alp na rafty a přitom velmi záviděl lidem, kteří se tímhle sportem, horskými koly či lezením po horách také živili.

"Takže to byl ten motiv, ale nikdy jsem nechtěl mít cestovku, spíš být průvodcem, mám rád lidi," vzpomíná Lhota.

V Česku prázdno, v Rakousku nezájem
V Česku však na začátku 90. let žádná cestovka takového zaměření neexistovala. Byl tu jen Čedok, CKM a Rekrea. A ty rakouské, kde se Lhota pokoušel o štěstí, o Čechy zájem neměly.

Po půlroční práci v USA se proto rozhodl s kamarádem začít provozovat vlastní cestovní kancelář. O rok později se k nim přidali další tři známí a všichni jsou dodnes ve firmě společníky. Tehdy začínali od nuly.

"Ženě zrovna vypršelo předprémiové spoření mladých, kde měla 20 tisíc na nábytek. Za ně jsem koupil první rafty," popisuje Lhota.

Manželce pro útěchu slíbil, že alespoň přes týden na nich budou moci doma sedět místo gauče a brát si je bude jen o víkendu.

Už v první sezoně se Lhota s Hykou rozhodli nespoléhat jen na své cestychtivé známé, začali inzerovat a v roce 1991 vyrazili na první výstavu cestovního ruchu GO.

 Katalogy ještě nebyly, nabídky zájezdů se kopírovaly po stránkách. A na raft v rakouských Alpách, pěší turistiku ve Skandinávii a cyklistiku v Nizozemsku se postupně začala nabalovat vzdálenější a exotičtější místa ve světě.

Ke zpočátku hlavně sportovnějším zájezdům tak přibyly cesty do Afriky, Latinské Ameriky, Asie.

"Kdo nejde kupředu, couvá," jakoby mimochodem utrousí při rozhovoru Lhota. On sám stále jezdí i jako průvodce.

"Nemůžete dělat cestovku od počítače, musíte jezdit jako průvodce, vidět, jak se mění lidi," říká.

Párkrát jsme chtěli skončit
V prvních letech klientů rychle přibývalo, i tisíc za rok. Před několika lety se však nárůst zastavil. Trh s dobrodružnějšími dušemi je dnes už rozdělený.

Tržby Adventuře přesto stoupají. Jednak každý rok o něco rostou ceny zájezdů a jednak jsou lidé ochotni kupovat stále exotičtější a dražší cesty.

"Teď se jezdí třeba výstup na Kilimandžáro, a to jsou až stotisícové zájezdy," říká Lhota. Adventura patří na českém trhu u srovnatelných zájezdů k těm dražším.

Vysvětluje to tím, že hodně investuje do průvodců. První rok sice Lhota lovil v turistických vodáckých oddílech, ale teď už by to nedělal.

"Dnes máme vlastní školu sportu, učíme naše i cizí průvodce. Ale ne to, jak jezdit na kajaku anebo lézt po horách, ale jak to učit ostatní," vysvětluje.

Dobře je hodnotí i konkurence. "Známe se od počátku 90. let a smekáme před sebou klobouk. V tom, co dělají, jsou profesionálové," říká šéf cestovní kanceláře Kudrna z Brna Vilda Dvořák.

V uplynulých 13 letech byly však i chvíle, kdy chtěla Adventura skončit.

"Nešlo o to, že bychom neměli klienty, ale kvůli legislativě," říká.

Horké chvíle zažili v roce 1993, kdy to vypadalo, že 22procentní sazbou DPH se budou zdaňovat služby cestovních kanceláří, nikoli jen marže prodejců, jak se pak stalo.

Tak výrazný nárůst cen zájezdů by podle Lhoty těžko u lidí prošel. Naopak rok teroristických útoků 2001 pro Adventuru nijak strašný nebyl.

"Daleko horší je to letos," dodává. SARS odradil lidi od cestování do Asie a válka s Irákem zase do arabských zemí.

"Mám hrůzu ze špatných zpráv. Ty vám snadno zničí sezonu," podotýká. Oproti tomu ekonomické výkyvy cestovku příliš nezasahují.

Klienti Adventury jsou podle jejích průzkumů z poloviny vysokoškoláci a poměrně bohatí lidé. "Na tom se dá stavět," říká Lhota.

Kam dál?
"Dál už moc není kam," odpovídá. Nezamýšlí přidávat do katalogu stále nová a nová místa na planetě, ale spíše zdokonalovat stávající nabídku. Obléci ji do lepšího a přitažlivějšího kabátu.

"Jsme specialisté na všechno, což je logický nesmysl. Děláme rafting, kola, vysokohorskou turistiku, a to se špatně prodává a propaguje," popisuje.

Adventura proto teď najíždí na strategii, že se společnosti provozující zájezdy pod její hlavičkou, jako je Tajmen, Kareta či Irbis, budou specializovat na určité regiony. Cestovka bude tisknout katalogy například China Tours zabývající se jen tímhle koutem světa.

Kromě toho chce přitáhnout do Česka i cizince, hlavně na cyklistiku. Příští rok by od nich rádi utržili tři miliony korun. I pro ně však bude platit poučka, kterou si účastníci adventuráckého zájezdu vyslechnou od průvodců na začátku cesty: "Nezáleží na tom, jestli budou vaše zážitky pěkné, hlavně když jsou silné."