Před pár týdny se na pražský summit NATO sjelo velké množství zbrojních odborníků. Využilo to Aero k nějakému jednání?
Proběhlo jednání mezi premiérem Špidlou a prezidentem Bushem, kde se o Aeru také hovořilo. Další jednání s účastníky summitu jsme nevedli, ale letěli jsme předvést letadlo L-159 do tří zemí střední Evropy.
Jednal premiér s prezidentem USA znovu o setrvání Boeingu v Aeru?
Ne. Boeing chce zůstat.
Takže o čem?
Nebyl jsem jednání přítomen, nicméně pokud vím, cílem jednání bylo hovořit o možnostech podpory prodejů letadel L-159 v zahraničí.
Jak si vlastně český zbrojař vykládá závěry summitu?
Závěry summitu indikují směry, jakými se bude vyvíjet výzbroj armád. A je pak na nás, abychom hledali uplatnění pro naše výrobky.
Mělo na Aero vliv to, že se česká vláda odklonila od nákupu gripenů?
Pro Aero je důležité, že zůstala myšlenka nakoupit stíhačky. Rozhodnutím vlády se otevřel prostor i pro další firmy, které vyrábějí nadzvuková letadla. Tak může vláda spíš získat nejlepší nabídku, než když se soustředila jen na jednu firmu.
Při nástupu do funkce jste mluvil o třech cílech: spokojeného zákazníka, šťastného akcionáře a hrdého zaměstnance. Co se vám podařilo?
To je nikdy nekončící proces. I když bude jednou Aero vyplácet dividendy, nikdy akcionáři nedáte tolik, aby byl zcela spokojen. Zlepšovat péči o zákazníky můžete také donekonečna. A totéž platí o zaměstnancích. Když bych si myslel, že jsem na konci cesty, tak to je signál, že mám končit a jít z byznysu pryč.
A kolik let zbývá do dividend?
Máme desetiletý plán do roku 2008. Během té doby Aero nebude vyplácet dividendy. Letos čekáme tržby do deseti miliard a zisk v řádu stovek milionů. Výroba letounů je dlouhodobou záležitostí. K tomu, abychom prodávali v příštích dvou letech, bychom museli podepsat kontrakty v letech 1998 až 2001. A ty nejsou. Ostatní programy, jako je výroba civilního letadla Ae270 nebo program Sikorsky, nejsou ještě finančně natolik silné, aby nahradily výpadek prodejů z vojenského programu.
Přicházejí tedy hubená léta. Jak se na ně připravujete?
Vyhodit zaměstnance umí každý, to je nejtriviálnější. Když škrtnete lidi pouze podle toho, jak půjdou dolů tržby, může dojít k tomu, že najednou podepíšete kontrakt, půjdete na trh a řeknete si zpátky o 500 leteckých mechaniků, kteří nebudou.
Dobře, ale zakázka pro českou armádu končí za půl roku a L-159 nikdo jiný nekoupil...
Úspory se musí hledat všude, například v nákupu u dodavatelů. Hledáme levnější a vyjednáváme se stávajícími, aby stejnou kvalitu dodávali levněji. A když nejsou kontrakty na nová letadla, tak to mohou být generální opravy. Je to celé spektrum činností, které děláme. Roky 2003 a 2004 budou nejkritičtější. Firma se musí chovat racionálně. Sníží počet zaměstnanců, ale tak, aby nezdevastovala svou schopnost vyrábět letadla.
Budete potřebovat pomoc státu?
To je věc, kterou vyloučit nelze. Věřím, že to nenastane.
Kolik jste získali zakázek za poslední rok na vojenská letadla?
Armáda deklarovala zájem o dva letouny L-159 v dvousedadlové verzi a zřejmě bude chtít víc. Nic dalšího jsme nepodepsali, ale rozjednány jsou další kontrakty a s některými zákazníky jsme daleko.
Na čem vázne odbyt do zahraničí?
Zákazník prostě zvažuje. Dívá se na konkurenční nabídky. Nákup letadel je drahá věc. Indická vláda už o tom mluví sedmnáct let.
Co na tom změnila vaše cesta s ministrem Rusnokem do Indie?
Myslím, že se naše šance zvýšily.
To už říkáte více než rok...
To ne, začali jsme v lednu.
Zvenku se zdá, že se nic nemění...
Chápu, že v očích veřejnosti to je pořád stejná zpráva. Někdy se i mně zdá, že se nic neděje. Když jsme tam jeli poprvé, všichni nám to rozmlouvali. Říkali, že ztrácíme čas a peníze. Už v ČSA se mi zdálo, že efekt z nějakého rozhodnutí přichází po příliš dlouhé době. A teď vidím, že jsem tehdy byl hodně netrpělivý.
Máte šanci dodávat členům NATO?
Není to zhola nemožné. Vidíme prostor v Řecku a Portugalsku.
Máte silnou podporu politiků. Jsou čeští ministři dobří lobbisté?
Myslím, že někteří z nich jsou dobří lobbisté.
Kdo z nich?
Jsem tu od září, nemám možnost tolik srovnávat. Zažil jsem ministra obrany Tvrdíka, ten pro nás dělal dost. Rovněž ministr Rusnok. Expremiér Zeman byl velkým zastáncem našich letadel a při jakékoliv příležitosti je nabízel. Pan premiér Špidla se o nás také velmi zajímá. Nemohu si stěžovat.
