Několikaletou krizi, jež vyvrcholila teroristickými útoky na New York a následným celosvětovým ekonomickým zpomalením, v posledních týdnech prohlubuje vojenský konflikt na Blízkém východě a také smrtící virus SARS, jenž se šíří hlavně v Asii.
Obě komory Kongresu se však budou muset ještě dohodnout, jak vysoká nakonec finanční pomoc bude. Sněmovna reprezentantů navrhuje částku 3,2 miliardy dolarů, Senát chce dát dokonce 3,5 miliardy dolarů. Bílý dům považuje takto vysoké částky za "přehnané" a uvedl, že se bude snažit s oběma komorami amerického Kongresu nalézt levnější variantu.
Oba návrhy pomoci se částečně liší i svým zaměřením. Sněmovna reprezentantů se zaměřuje na nalití "čerstvých" peněz do celého oboru, Senát by byl radši, kdyby poskytnutá pomoc spočívala spíše na finančních zárukách pro dopravce.
Administrativa amerického prezidenta George Bushe si je vědoma toho, že aerolinky pomoc opravdu potřebují. Chce zároveň, aby letečtí dopravci radikálněji snížili své náklady a provedli restrukturalizaci, ještě než jim bude finanční pomoc přidělena.
Vláda chce poskytnout významnou finanční "injekci" americkým dopravcům již podruhé za poslední dva roky. Poprvé k tomu došlo po 11. září 2001, kdy Kongres schválil pomoc ve výši 15 miliard dolarů. Od té doby přišlo v letecké dopravě v USA o práci asi 100 tisíc lidí.
Odpůrci pomoci však tvrdí, že aerolinky se stále brání hlubší restrukturalizaci. Svědčí o tom podle nich i to, že v Americe zatím nedošlo k žádné významnější fúzi v letectví.
