I když tři čtvrtiny povrchu Afghánistánu tvoří vysoké hory, země skrývá nemalé nerostné bohatství. Na jeho území se nachází půl miliardy tun uhlí, což odpovídá asi čtyřem procentům světových zásob. Velká jsou také ložiska mědi, jež tvoří asi jedno procento světových zásob.
Kromě toho je Afghánistán bohatý i na železnou rudu, drahé kameny jako například smaragdy. Většinu těchto nalezišť stejně jako ložiska olova, zinku, cínu, cesia, wolframu a zřejmě i uranu zatím nikdo nijak nevyužívá. Vyplývá to ze zpráv francouzsko-afghánské výzkumné agentury Ceredaf.
Vedle toho patří Afghánistánu i zásoby zemního plynu, jejichž velikost v roce 1998 odhadovala Světová banka na 120 miliard krychlových metrů.
Přes značné nerostné bohatství zůstává hlavní ekonomickou činností zemědělství. V sedmdesátých letech než vypukly ozbrojené konflikty se zemědělství podílelo na hrubém domácím produktu plnými šedesáti procenty a vytvářelo pracovní místa pro 85 procent populace.
Agentura Ceredaf odhadovala v roce 1999 hrubý domácí produkt Afghánistánu v roce na 7,8 miliardy dolarů, tedy asi 290 miliard korun.
Roky války téměř zničily všechen afghánský průmysl. Textilní průmysl odebírající produkci bavlny, je v troskách. Stejně tak potravinářské podniky, které zpracovávaly ovoce, nebo vyráběly cukr.
Samotný Afghánistán zřejmě ani po skončení války nedokáže sám svou ekonomiku oživit. "Jedině rozsáhlá mezinárodní pomoc může afghánské hospodářství postavit zpátky na nohy," míní šéf agentury Ceredaf Etienne Gille.
