Agrární komora hodlá od vlády požadovat obnovení podpory na stavby bioplynových elektráren. Obava z jejich nekontrolovatelného rozvoje se podle nich nepotvrdila.
"Udělali jsme celorepublikové šetření o bioplynových stanicích a zjistili jsme, že čísla, která dal ministr Kocourek vládě a médiím, jsou značně nadhodnocená,“ řekl šéf Agrární komory Jan Veleba. Podle něj budou v roce 2013 zapojeny do sítě bioplynové stanice o výkonu pouze 152 megawattů.
"Číslo je shodou okolností jen o jeden megawatt nižší, než plánuje vláda,“ dodal Veleba.
Ministerstvo však spočítalo, že ve stejné době budou do sítě zapojeny bioplynky o výkonu 424 megawattů. Zástupci agrárníků se proto budou snažit ministra už tento pátek přesvědčit, aby své rozhodnutí změnil.
Dotace na výstavbu bioplynových elektráren šly z programů ministerstev průmyslu a zemědělství. Oba úřady v létě svou podporu zcela nečekaně zastavily. Ministři to zdůvodnili obavou z nekontrolovatelného nárůstu bioplynek a opakování fiaska, podobného tomu s podporou fotovoltaiky.
Používá se substrát z kejdy, odpadů z potravinářského průmyslu a rostlinných produktů, jako je silážovaná kukuřice. Ten putuje do takzvaných fermentorů, kde se zahřívá na 40 stupňů Celsia. Při tom se tvoří bioplyn, složený ze 70 procent z metanu. Z něj se vyrábí elektřina, která putuje do sítě. Zároveň vzniká teplo k vytápění domácností. Třetím produktem je kvalitní hnojivo, které na rozdíl od klasického hnoje nezapáchá.
Podle údajů Energetického regulačního úřadu byly začátkem října do sítě zapojeny bioplynky o výkonu 137 megawattů, od začátku roku jich přibyla zhruba třetina.
Ministerstvo průmyslu zatím o změně plánů neuvažuje. Mluvčí Pavel Vlček argumentuje i tím, že investice do bioplynky se vrátí i bez dotací maximálně do 10 let, s dotacemi do tří a půl roku. Zákon přitom počítá s návratností investic do obnovitelných zdrojů do 15 let. "Taková podpora by pak byla naprosto neracionální,“ argumentoval Vlček.
Kromě zastavených dotací na stavbu totiž mají provozovatelé zaručené výkupní ceny. Jedna megawatthodina z bioplynky stojí 4 120 korun, u jiných zdrojů je to méně než polovina.
Podle agrárního analytika Petra Havla jsou navíc výkupní ceny nesmyslně nastavené. Zákon totiž rozlišuje dva typy bioplynových stanic podle druhů surovin, které stanice využívá k výrobě plynu. Cena elektřiny vyrobené z technických plodin je přitom vyšší než ceny z bioplynky, která zpracovává odpady, jako jsou jateční zbytky nebo nespotřebované zbytky z jídelen a restaurací.
Agrárníci chtějí větší využití pro teplo z bioplynu
"To je naprosto nesmyslný mechanismus,“ říká Havel. Systém tak motivuje zemědělce, aby pěstovali kukuřici, která s sebou přináší velké riziko eroze, místo aby podporoval zpracování odpadu. Zpřísnit podmínky pro provoz bioplynových stanic chce i Agrární komora. S ERÚ začala pracovat na návrhu, který by měl být zapracován do připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
Podle Veleby by tak měl být v budoucnu přesně stanoven podíl kukuřice pro využití v bioplynové stanici. Naopak by se měl navýšit podíl pícnin, tedy krmných rostlin. V Česku totiž dlouhodobě klesá stav dobytka a pícniny postupně vytlačují technické plodiny, jako je řepka nebo právě kukuřice. "Bude tak možné vrátit do krajiny rovnováhu,“ říká Veleba.
Kromě plynu, ze kterého se vyrábí energie, produkují bioplynové stanice také značné množství tepla. Výrobna se však často nachází na vesnicích, kde provozovatel pro vyrobené teplo nenajde dostatečné upotřebení, a tak ho pouští jen tak do vzduchu. Komora se bude snažit prosadit i povinnost zajistit využití minimálně poloviny vyprodukovaného tepla.
