Menšinoví akcionáři nyní na České národní bance (ČNB) nárokují odškodnění ve výši téměř dvě miliardy korun.
„Náhrada škody by se měla pohybovat mezi 1,2 až 1,9 miliardy korun, způsob výpočtu ale musí stanovit soud,“ říká advokátka Radka Šimková z Abbot Legal. Zastupuje Spolek menšinových akcionářů Agrobanky Praha, který sdružuje zhruba pětistovku poškozených. Ti drží asi 44 procent akcií banky (nyní v likvidaci). Požadovaná částka se podle žaloby odvíjí od znaleckého posudku na hodnotu banky.
Spor byl roky u ledu
Kromě toho nárokují drobní akcionáři také ušlý zisk. Ten vyčíslili v žalobě na celkem 54,5 miliardy korun. Vychází přitom z tržní kapitalizace GE Money Bank (nyní Moneta Money Bank) při vstupu na pražskou burzu v roce 2016 a z výše dividendy (19,7 miliardy), kterou si rok předtím nechal vyplatit vlastník GE.
Spor byl devět let u ledu, protože se muselo čekat na vyplacení likvidačního zůstatku v Agrobance. Likvidace započala v roce 1998, poslední akcionáři byli vyplaceni likvidační až letos. Dostali jen 5,45 procenta nominální hodnoty svých akcií a rozdělili si 177,5 milionu korun. Akcionáři banky se při jejím vzniku v roce 1990 stala především zemědělská družstva a zemědělské a potravinářské podniky.
Oficiální příčinou pádu Agrobanky byly potíže s likviditou, zapříčiněné zvýšením povinných minimálních rezerv. Jde o rezervu, kterou si musí u centrální banky ukládat všechny komerční banky. Kromě toho stáhly své úložky z Agrobanky tehdejší velké polostátní banky a ČNB následně uvalila na Agrobanku nucenou správu.
Ve skutečnosti ale chtěla odstřihnout od vlivu kontroverzní skupinu Motoinvest finančníka Pavla Tykače, která coby největší akcionář Agrobanku ovládala. Ta neměla pro své finanční transakce dobrou pověst a v té době za pomoci peněz z Agrobanky navíc usilovala o ovládnutí polostátní České spořitelny.
Agrobanku následně rozdělil nucený správce na dobrou a špatnou část. Tu zdravou prodal za 304 milionů korun koncernu GE, prodej doprovázela injekce téměř 20 miliard korun od ČNB a její záruka za úvěry.
O majetek tak ve výsledku přišel jak Motoinvest, tak všichni ostatní akcionáři. V roce 1998, kdy skončila nucená správa a započala likvidace „špatné“ části Agrobanky, zažalovali menšinoví akcionáři centrální banku pro nesprávný úřední postup. Poukazují na to, že nucená správa měla ze zákona banku stabilizovat a ozdravit, a nikoliv ji rozdělit a prodat.
„ČNB neshledává v zavedení nucené správy ani v následném postupu nuceného správce pochybení,“ uvedla na dotaz MF DNES tisková mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Dosud poslední soudní jednání proběhlo v roce 2010, potom musel být spor o náhradu škody přerušen, dokud nebude dokončena likvidace Agrobanky.
Nyní však může opět pokračovat. „Doufáme, že soud nyní rozhodne o odškodnění a spravedlnosti pro akcionáře Agrobanky Praha,“ říká Šimková a upozorňuje, že řada akcionářů během čekání na rozhodnutí již zemřela.
Budou další žaloby?
Kdyby se Spolek domohl odškodnění, mohlo by to povzbudit i další akcionáře k žalobám na ČNB.
„Kvůli promlčecí lhůtě by ale zřejmě museli mít žaloby rozjeté už z minula, záleží na výkladu soudu,“ upřesňuje Jiří Kellner, předseda řídicího výboru Spolku. Sám ví minimálně o jednom takovém případu. Akcionářské firmy spojené s někdejším Motoinvestem podle Jana Chudomela, mediálního zástupce Pavla Tykače, ve věci Agrobanky již několik let žádnou aktivitu nevyvíjí.
Podle Kellnera dosud stál krach Agrobanky daňové poplatníky 38 miliard korun – ČNB při prodeji poskytla dotaci a odpustila část závazků.
V kauze Agrobanky však běží i další soudní spory – ty míří i na Monetu. Například Serbina Consulting (dříve Arca Services, která do roku 2017 patřila finančníku Pavolu Krúpovi), zpochybňuje coby menšinový akcionář Agrobanky platnost jejího odprodeje koncernu GE.
