Webové platformě AirBnB se v Česku daří, začíná však vadit hoteliérům...

Webové platformě AirBnB se v Česku daří, začíná však vadit hoteliérům (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Amatérské ubytování v Česku se stává hitem. Levné noclehy vadí hoteliérům

  • 459
Přes webovou službu AirBnB je v Česku v nabídce ke krátkodobému pronájmu přes osm tisíc bytů či pokojů. Meziročně jejich počet vzrostl o 84 procent. Díky výhodným podmínkám se původně amatérská služba rychle profesionalizuje. To čím dál tím víc vadí klasickým hoteliérům.

Vánoce a Nový rok jsou v ČR jedním z turisticky nejexponovanějších období. Posledních několik let z toho ale těží nejen hoteliéři. „Toto období je pro nás špička. Hodí se totiž přesně pro to, co naši hosté hledají - vychutnat si cizí město jako by byli místní. S pomocí někoho, kdo je tam doma,“ vysvětluje Jekatěrina Kukureková, mluvčí AirBnB pro oblast, do níž spadá i Česko.

Co je AirBnB

Firmu založili v roce 2008 v San Francisku Brian Chesky, Nathan Blecharczyk a Joe Gebbia. Webová platforma propojuje soukromé majitele volných nemovitostí (domů, bytů i pokojů) se zájemci ze strany turistů a jiných cestovatelů hledajících nocleh.

Podle vlastních údajů má nyní AirBnB v nabídce přes dva miliony pokojů či bytů v 34 tisících městech a 190 zemích.

AirBnB - web umožňující najít ubytování u soukromých pronajímatelů - se totiž snaží budovat si image služby založené na lidských vztazích. Něco jako je populární Couchsurfing (více zde). Jen s tím rozdílem, že za ubytování přes AirBnB se platí. A kolem služby se již dnes i v Česku tvoří rychle rostoucí ekosystém uživatelů a pronajímatelů. Amatéry přitom začínají „infiltrovat“ profesionálové.

Příkladem amatéra je třicetiletý Ondřej bydlící s přítelkyní na pražské Palmovce. V bytě měli pokoj navíc, cizího dlouhodobého spolubydlícího ale nechtěli. Rozhodli se proto pokoj pronajímat právě přes AirBnB.

„Překvapilo nás, jak to bylo jednoduché. Komunikace mailem i předávání klíčů byly vždy bezproblémové. Často jsme o hostech de facto nevěděli,“ říká. Platby však chodily spolehlivě. „Měsíčně jsme takto vybrali tři až čtyři tisíce korun. A to jsme měli hosty jen asi deset nocí do měsíce,“ popisuje Ondřej kariéru amatérského pronajímatele.

AirBnB si za zprostředkování účtuje poplatek, který činí okolo tří procent z ceny, kterou platí host. Z každé pětistovky tak Ondřejovi zbylo asi 490 korun. Jeho pronajímatelská anabáze nejprve začínala s matrací v de facto prázdném pokoji. Tedy podobně, jak tomu bylo, když dnešní šéfové AirBnB (zkratka pro “air bed and breakfast“, v překladu “nafukovačka a snídaně“) nápad rozjížděli.

Díky platbám od hostů - veskrze cestujícím zahraničním studentům - ale Ondřej brzy pořídil postel a zařídil místnost útulněji.

Podobných nabídek jako je ta Ondřejova, je v Česku jen na AirBnB (existují i jiné stránky na stejné téma) přes osm tisíc. Většina z nabízených bytů je v Praze, populární jsou ještě Brno, Karlovy Vary nebo Liberec. I když je opravdu aktivní vícekrát do roka spíše menšina z nabízených bytů, jejich počet rychle roste. „Meziročně přibylo nabídek v Česku o 84 procent,“ říká Kukureková.

Hoteliéři: Ať mají stejné povinnosti jako my

A analogicky, jak se časem zútulnil i Ondřejův pokoj, se vyvíjí i celý byznys; postupně se profesionalizuje. To lze pozorovat i v Česku, kde tomu vychází vstříc více faktorů, včetně trendů na realitním trhu. Přibližně třicet procent bytů se totiž v době nízkých úrokových sazeb hypoték prodává na investici. To znamená, že jejich noví majitelé v nich nebydlí, ale hned je pronajímají.

A AirBnB jim může přinést zajímavější výnos než dlouhodobý pronájem. Využívá toho například realitní kancelář Lekvi, která takto obhospodařuje přibližně patnáctku bytů svých klientů. I když si realitka nechává čtvrtinu příjmů z krátkodobých pronájmů, posílá klientům peníze ve výši sedmiprocentního ročního výnosu z jejich investice. „K tomu stačí v Praze mít plno okolo dvaceti dnů v měsíci,“ říká Vladislav Kochetov z Lekvi.

Rozrůstající se podnikání však vadí tradičním hráčům: hoteliérům a majitelům penzionů. Ti považují amatérské, a zejména profesionální pronajímatele využívající AirBnB nebo podobné služby za nekalou konkurenci. „V současnosti nemusí platit některé poplatky a zároveň nemusí splňovat tak přísné předpisy jako hotely,“ vysvětluje svůj postoj prezident asociace hoteliérů Václav Stárek. Na mysli má například fakt, že zkolaudovat hotel je dražší než byt.

Tvrdí, že se nesnaží fenomén takzvaných sdílených služeb zastavit a chápe, že ho lidé využívat prostě chtějí. „Měl by ale být regulován stejně jako hotelierství, jinak se mu cenově nedá konkurovat,“ říká s odkazem na jihomoravské Valtice, kde podle něj mají kvůli takovéto konkurenci majitelé oficiálních ubytovacích zařízení již nyní problémy.

AirBnB na podobné výhrady všude po světě reaguje tím, že jejich platforma není soupeřem, ale doplňkem klasických ubytovatelů. A že přináší do měst peníze navíc, z nichž některé hostitelům umožňují si „v ekonomicky složitých časech“ přivydělat. To vše se má dít na základě platných zákonů. „Když se hostitel registruje na našem webu, musí se zavázat, že bude při pronajímání dodržovat lokální pravidla,“ dodává mluvčí AirBnB Kukureková.

Co to znamená například z daňového hlediska? „Majitelé, kteří uvolňují své byty nebo jejich část turistům, inkasují příjem z pronájmu nemovitostí a tento příjem také musí zdanit daní z příjmů fyzických osob. Oproti příjmům si majitelé bytů mohou uplatnit výdaje, a to buď ve skutečně prokázané nebo v paušální výši,“ říká odborník na zdanění fyzických osob z PwC Tomáš Hunal.