V Česku boom sdíleného ubytování pociťuje hlavně centrum Prahy, které se dlouhodobě potýká s odlivem stálých obyvatel. Airbnb se však postupně šíří i do dalších míst - svůj byt či dům celkem v tuzemsku nabízí už zhruba 10 500 lidí. To ale kromě pozitivního dopadu - rozvoji turismu či využití volné kapacity nemovitostí - s sebou nese i rizika.
Podle architekta Štěpána Tomana ze společnosti Ting Architects služby jako Airbnb mohou narušovat vazby místních komunit. „Ve chvíli, kdy v nějakém místě krátkodobí obyvatelé (turisté) překročí určitou mez a začnou být dominantní složkou, začnou tato místa nebo čtvrti podléhat vlivům, které pro ně nejsou dobré,“ říká.
Praha 1 chce bojovat s Airbnb. Centrum jinak rychle vymře, bojí se |
Toman naráží na fakt, že změna obytných domů na hotely, přemíra barů a restaurací a přeměna normálních obchodů na obchody a služby pro turisty negativně ovlivňuje kvalitu života stálých obyvatel.
Své o tom ví například Amsterdam, který se chtěl před deseti lety dostat z krize, a tak masivně investoval do turismu, s nímž si dnes neví rady. Město v poslední době přijalo řadu opatření, mimo jiné i omezení krátkodobých pronájmů přes Airbnb, která mají zabránit negativním následkům hromadné turistiky. Proti přemíře turistů bojují i další evropská města, například Barcelona nebo Benátky.
„Musíme si uvědomit, že většina stálých obyvatel v těchto místech nejsou provozovatelé barů, nepracují v thajských masážích ani nevlastní obchody s broušeným sklem. Většinou chodí do normální práce. Vedou normální životy, snaží se normálně nakoupit, vodit potomky do školky a doufat, že v přilehlém parku bude dostatek místních dětí, aby si spolu mohly hrát,“ vysvětlil Toman.
Neřešené problémy vyplývající z přemíry turistů podle něj mohou narůstat až k hranici, kdy začnou vadit i turistům, kteří poté přestanou jezdit. „Spousta barů, nehtových studií a prodejen broušeného skla zkrachuje. Normální obchody se místo nich nenastěhují, protože ve čtvrti skoro nikdo nežije, a tak není komu co prodávat,“ dodal architekt.
Rozvoj cestovního ruchu i zdražování nemovitostí
Podle generálního ředitele realitní sítě Century 21 Lubomíra Mílka vysoký zájem turistů o krátkodobé pronájmy nastartoval proces rekonstrukcí bytů, které dříve ani nebyly využívané.
„Od 90. let do roku 2014 byty v centru Prahy kupovali zejména spekulativní investoři, kteří v nich uložili finanční prostředky a byty ani nepronajímali, nerekonstruovali, nechávali je častokrát ležet ladem,“ vysvětlil pozitivní efekt nástupu Airbnb Milek.
Na druhou stranu je podle něj dnešní nabídka malých a středních bytů téměř mizivá. Cokoliv se na trhu objeví za rozumnou cenu, je zakoupeno buď provozovateli bytů pro krátkodobé pronájmy, nebo zájemci o dlouhodobé bydlení v centru města.
KOMENTÁŘ: Praha je západní metropole. Za růstem cen bytů je i Airbnb |
„Krátkodobým pronájmem bytu turistům je možné zvýšit výnos v dobré lokalitě i o sto procent oproti pronájmu dlouhodobému. Mnoho lidí podnikajících v tomto oboru si tak dlouhodobě pronajímá byty, které následně poskytne ke krátkodobému ubytování. Toto pochopitelně dramaticky zvyšuje poptávku a žene ceny nájemního bydlení výš a výš,“ dodal Milek.
V současné době se měsíční ceny v širším centru Prahy (Žižkov, Vinohrady, Karlín, Holešovice) běžně pohybují na úrovni 300 až 350 korun za metr čtvereční. V centru Prahy 1 to může být klidně i 450 korun za metr čtvereční.„Zájemci o byt jdou často již na prohlídku se záměrem byt nabízet na Airbnb,“ upozornil Milek.
„Ve chvíli, kdy kupujete nebo pronajímáte byt se záměrem provozování Airbnb, můžete nabídnout mnohem věší cenu, než když v něm chcete žít. Je-li těchto bytů v místě jen pár, není problém. Je-li překročena míra udržitelnosti, začne to křivit místní trh s nemovitostmi, nájemními byty a degraduje lokální vazby,“ míní Toman.
Airbnb je podle něj nutné regulovat, což má ostatně Česko po vzoru řady světových metropolí v plánu (více v článku Česko od léta omezí Airbnb, krátkodobé pronájmy by mohly regulovat obce).
Právo znát svého souseda neexistuje, míní expert
Podle Aleše Roda, ředitele výzkumu společnosti CETA - Centra ekonomických a tržních analýz, se negativní vlivy Airbnb zveličují. „Mým pohledem jsou negativa přičítaná Airbnb neutralizována buď transparentními podmínkami před uzavřením transakce, nebo vzájemným hodnocením uživatelů platformy,“ uvedl.
„Co se týče často omílaného ‚práva na to znát svého souseda‘, nesouhlasím s tímto postojem. Takové právo neexistuje. Je to spíše subjektivní a hodnotová věc, ale já osobně ctím svobodu pozvat si do svého bytu kohokoliv a tuto svobodu respektuji i u ostatních majitelů nemovitostí,“ dodal Rod.
Airbnb v Česku funguje od roku 2009 a stále raketově roste. Od září 2016 do září 2017 se takto v Česku ubytovalo 908 tisíc hostů, což je meziročně o 64 procent víc a přibývají i další podobné platformy - například Flipkey, House Trip, HomeAway či Vacation Rentals.