Akciové trhy v prvním „koronavirovém“ šoku prudce klesly na mnohaletá minima, postupně se však vrátily k hodnotám, kde byly loni na konci léta. Čím si vysvětlujete to rychlé posílení, když zdaleka není po všem?
Trhy zpočátku úplně ignorovaly možnost, že by se nový koronavirus rozšířil do Evropy. Podobně jako u SARS počítaly s tím, že to bude jen lokální čínská nebo maximálně asijská záležitost. Když se však začal masivně vyskytovat v severní Itálii, zareagovaly extrémně silně. Panovala obrovská nejistota, co přijde, nevědělo se, jak přesně se virus chová. Do 23. března, což bylo určité dno, propadly hlavní burzovní indexy mezi 30 a 40 procenty.
Pak došlo ke změně – o viru se začalo objevovat více informací, rychle zasáhly centrální banky a na rozdíl od roku 2008 také vlády po celém světě, když spustily programy na podporu ekonomiky. Proto trhy skoro polovinu ztrát po březnových propadech zase dohnaly. Situace však není optimální, evropské i americké ekonomiky jsou stále přiškrcené.
Investiční šance desetiletí. Levné akcie lákají, trhy však mohou ještě padat |
Dá se říct, že počáteční reakce byla přehnaná a teď se trhy vrátily na férovější úroveň? Je na současných úrovních už započtené, že tržby firem půjdou nyní nevyhnutelně dolů?
Domnívám se, že z velké části jsou už tyto dopady v současných cenách započtené. Nadále však mohou být trhy o něco rozkolísanější.
Další vývoj závisí na tom, jak rychle se restartují ekonomiky. To se projeví na tržbách. Při počáteční korekci klesalo úplně všechno. Ale dnes už investoři vidí, že jsou také firmy, které na současné situaci vydělají. Urychlují se některé trendy, především digitalizace obchodu. Jedná se například o e-commerce, masivní rozmach internetových obchodů, vzdálenou digitalizaci, segment zábavy a streamování.
Kde je tomu naopak?
Pod obrovským tlakem jsou firmy, které mají vysoké zadlužení a náklady. A některé podniky to ani přes všechnu podporu nezvládnou. Ale k takovým očistným mechanismům dochází při každé ekonomické krizi. Neměli bychom pochopitelně odepsat celá odvětví, jako třeba cestovní ruch, tam je přímá pomoc od státu nutná.
Nepřímo budou zasaženy banky kvůli nárůstu objemů nesplácených úvěrů. Na rozdíl od roku 2008 však nejsou ústředním bodem krize, jsou silně kapitálově vybaveny a jsou tak schopné zvládnout i velké negativní dopady do nákladů na úvěrové riziko.
Jakým směrem by se trhy mohly vydat dál?
Dělat predikce v této době je velmi složité. Věřím, že už nepřijdou velké výkyvy. Pokud nebude zdravotní krize dále eskalovat, dá se čekat postupné zklidnění. Další vývoj bude záležet na tom, jak státy začnou rozvolňovat restriktivní opatření.
Pokud se to udělá chytře, je šance, že se díky podpůrným balíčkům ekonomiky rychle nastartují. Dopad by pak byl jednorázový, krátkodobý, převážně během druhého a třetího čtvrtletí. V optimistické variantě očekávám, že od čtvrtého kvartálu bychom mohli být na podobném výkonu ekonomiky jako na konci loňského roku.
Nakolik do vývoje na burzách promluví psychologie spotřebitelů, kteří se mohou bát nakupovat zbytnější věci?
Pesimismus spotřebitelů může trochu zkomplikovat situaci české ekonomiky. Velká část jejího výkonu je závislá na automobilovém průmyslu. A automobily jsou zboží dlouhodobé spotřeby – firmy, které nebudou mít dostatečné cash-flow, mohou omezit nové zakázky na nákup automobilů.
Stále si však myslím, že se bavíme o třech nebo šesti měsících, ne o třech letech. Je možné, že výrobci budou muset přijít s akčním nabídkami, aby odbyt podpořili. Nebo bude muset přijít vláda a zavést nějakou formu podpory zboží dlouhodobé spotřeby, jako bylo po roce 2009 třeba „šrotovné“. Podpořila by tím „výměnu“ aut za nová, ekologičtější s nižší spotřebou, emisemi a také elektromobilitu.
Některé příklady firem jste už zmínil. Kdo by z této krize mohl vyjít jako vítěz a kdo jako poražený?
Jak říká jeden můj kolega, neměli bychom se u firem zaměřovat jen na typ odvětví, ale také na způsob jejich obchodního modelu, tedy prodeje a distribuce. Je důležité, aby měly nízké zadlužení, aby stály na více „nohou“, dodávaly různým skupinám zákazníků. V případě potřeby si pak mohou půjčit a krizi přestát. Vedle zmiňovaných sektorů může růst také zdravotnictví a zdravotnické materiály nebo telekomunikace.
Češi už letos prodělali na investičních fondech v průměru 10 procent |
Registrujete nyní zvýšený zájem klientů o investiční služby?
Klientům vysvětlujeme, že klíčové je držet se své investiční strategie a nepanikařit. Investice do akciových instrumentů jsou dlouhodobě nejvýnosnější, ale cenou za to je volatilita.
Velké výprodeje na trzích představují pro „dynamické“ klienty, kteří mají třeba volné peníze na spořicím účtu, ideální dobu dokoupit podíly. Nemělo by se to však dělat jednorázově, je vhodnější to rozložit s cílem eliminovat nesprávné časování vstupu na trh.
Do skupiny ČSOB patří také makléřská společnost Patria Finance, kde mohou klienti obchodovat s akciemi přímo. V posledních týdnech vidíme, že se z českého trhu stáhlo hodně zahraničních investorů. Díky korekci na akciových trzích se však „probudili“ čeští retailoví klienti. Mnoho z nich se rozhodlo, že je dobrý čas vstoupit na český akciový trh.
Často se říká, že nejlepší strategií běžného investora je pokračovat v běžných pravidelných investicích. Není však právě teď čas na nějakou změnu strategie?
Rozhodně bych doporučoval klientům, aby nespekulovali. Měli by se držet své investiční strategie, která odpovídá tomu, jak hodnotí svůj výnos za riziko, a také délce jejich investičního horizontu. Pořád platí, že čím větší výnos, tím větší riziko.
Pochopitelně, „dynamický“ klient půjde víc do akcií a víc pocítí volatilitu trhů. Ale pokud má dobře postavené portfolio podle rizikového apetitu a investičního horizontu, pravidelné investice i během poklesu trhu mu ztráty „zředí“. Když investuje víc a posílí akciovou složku, může se navíc podílet na růstu trhu, až se situace po prodělaném šoku zklidní. A jakmile se situace zklidní, akcie pak povětšinou rostou. Klasickým případem takového pravidelného spoření jsou i penzijní fondy.
