Píše o tom ekonomický list Financial Times. Čína omezila export některých vzácných kovů, které se používají k výrobě elektroniky, počítačů, elektromobilů nebo větrných elektráren. Suroviny si drží pro domácí firmy, což vyvolalo obavy o zdražení kovů. Čína má na jejich produkci v podstatě monopol a rozšíření těžby na jiných místech světa je otázkou několika let.
Nedostatek kovů už začal dělat problémy německým firmám. (čtěte Německu začínají chybět vzácné kovy)
Z BLOGŮ"Pokud by se měl noční řidič chovat jako surovinoví alarmisté, musel by propadnout panice ihned po zapnutí světel." |
Podle analytika Johna Kaisera již vývoj v tomto segmentu připomíná boom internetových firem, jehož krach vyvolal v USA v roce 2001 recesi.
Analytici věští krachy firem
"Mám obavy, že až tato bublina splaskne, pak to stejně jako se všemi ostatními bublinami skončí špatně," odhaduje šéf kanadského zpracovatele vzácných kovů Neo Material Technologies Constantine Karayannopoulos.
Šest prakticky neznámých malých těžařů z USA, Kanady a Austrálie má nyní díky růstu cen akcií tržní kapitalizaci téměř sedm miliard dolarů, tedy 122,5 miliardy korun, třebaže žádná z nich ještě nic nevytěžila. Globální hodnota obchodu se vzácnými kovy přitom podle listu činí jen asi dvě miliardy dolarů ročně.
"Řekl bych, že mnoho z firem z oboru průzkumu vzácných kovů nepřežije," řekl šéf kanadské Quest Rare Minerals Peter Cashin.
Evropa si problém uvědomuje
Úloha Číny v oblasti vzácných surovin posilovala už od 90. let 20. století a vrcholila v letech 2004 až 2008. Nyní vyváží 99 procent světové produkce těchto kovů. Cenová politika vedla k tomu, že zahraniční konkurence postupně ukončovala těžbu, zatímco Čína ji rozšiřovala. Disponuje přitom jen asi 36 procenty zásob vzácných kovů na světě. Čína svůj monopol posiluje navíc tím, že nakupuje v jiných zemích ložiska se zásobami vzácných kovů. Těží už i v Austrálii a usiluje o těžbu ve Vietnamu.
Problém s nedostatkem surovin si uvědomuje i Evropská unie a české ministerstvo průmyslu a obchodu. "Na případu vzácných kovů je dobře vidět, jak významným předmětem světové ekonomické diplomacie jsou nerostné zdroje a jak pozadu je v této oblasti EU za jinými globálními hráči," sdělil iDNES.cz tiskový mluvčí ministerstva Pavel Vlček.
Strategie ministerstva v tomto směru se řídí evropskou surovinovou politikou. Navrhuje využívání domácích (evropských) surovin nebo budování diplomatických vztahů se zeměmi, které mají nerostné zdroje a nejsou dosud zabrané jinými globálními hráči. Dalším principem je podpora materiálově úsporných technologií.
Kromě Číny těží vzácné kovy také další rozvojové země - Indie, Brazílie, Indonésie a Vietnam. Kromě nich má svá ložiska Austrálie, USA nebo Kanada. Podle některých studií se největší zásoby vzácných kovů nacházejí v Grónsku a v Kanadě.
