Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Akcionáři se mohou obrátit na policii i soud

aktualizováno 
- V právním státě má podvodníka vypátrat policie a o jeho trestu rozhodnout soud. Najdou u těchto institucí zastání i malí akcionáři, kteří se cítí poškozeni zástupci investičních či podílových fondů, jimž svěřili své peníze? Odpověď zní: někdy. Rozhodně by se o to měli ve chvíli, kdy se jim zprvu výhodná investice proměnila v bezcenný cár papíru, alespoň pokusit.

"Existují případy, kdy poškozený akcionář či podílník svoji při u soudu vyhrál a dosáhl náhrady škody," říká advokát Václav Školout. Jeho slova potvrzuje i předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk, upozorňuje ale, že se soudní spory táhnou několik let.

"Jedna z našich žalob leží u soudu už dva roky a nic se neděje. Na druhé straně, několik sporů jsme již dovedli k vítěznému konci," dodává. Horší zkušenost mají zatím na Komisi pro cenné papíry.

Na základě téměř padesáti trestních oznámení, které podali, byl zatím pravomocně odsouzen jen jeden majitel investiční společnosti. Jak by měl tedy majitel akcií či podílových listů, který se cítí poškozen či podveden, postupovat?

Nejjednoduší, a narozdíl od soudu, bezplatné, je podání trestního oznámení na policii. "Lze tak učinit na každé služebně, nejlepší je to ale v místě trvalého bydliště," říká zástupkyně Policie České republiky Martina Bártová.

Policista sepíše s poškozeným protokol - bude se ptát mimo jiné na okolnosti případu, kdy a co se vlastně stalo. Je proto dobré mít s sebou dokumenty, například korespondenci s fondem, a vědět o něm základní údaje - poslední známou adresu sídla a jména jeho zástupců.

Policie začne podnět prošetřovat a do třiceti dnů oznámí, zda se případ odkládá - protože bylo zjištěno, že nejde o trestnou činnost, nebo že zahájila trestní stíhání. Pokud se ve vyšetřování pokračuje a případ se dostane k soudu, měl by akcionář, který věc oznámil, počítat s tím, že bude s největší pravděpodobností přizván jako svědek.

Soud, kterým vrcholí policejní vyšetřování, má pro poškozeného dvě velké výhody. Za prvé: poškozený může v rámci něj vymáhat své peníze, o které ho žalovaný obral a nebude ho to stát nic na soudních poplatcích - na rozdíl od "soukromé" žaloby na náhradu škody, kdy by musel ještě před zahájením soudního řízení zaplatit čtyři procenta z částky, o kterou se soudí.

A za druhé: ke svým penězům se může dostat snáz. "Žalobu je totiž možné v průběhu procesu stáhnout. Poškozený může udělat s podvodníkem s nadsázkou řečeno výměnný obchod: když zaplatíš, nebude soud a nepůjdeš do vězení," vysvětluje Václav Školout.

Tato metoda podle něho v mnoha případech funguje. Pokud se chce poškozený akcionář policii vyhnout, může podat žalobu sám. Ať už se ale obrátí nejdříve na policii, nebo jde rovnou k soudu, měl by požádat o pomoc advokáta. Tyto spory totiž bývají velmi komplikované a jednotlivec bez právního vzdělání má jen malou šanci uspět a domoci se svých peněz.

Ceny za služby advokátů se různí, podle jejich renomé i velikosti případu, orientačně se jejich hodinové sazby pohybují od tří set do dvou tisíc korun. Navíc při soukromé žalobě se může stát, že poškozený nejen nezíská zpět své peníze, ale navíc ještě další ztratí.

"V případě, že bude žalovat o konkrétní částku, musí předem složit již zmíněná čtyři procenta. Poplatek se nevrací, takže pokud soud prohraje, přijde i o tyto peníze," říká Václav Školout.

Žalobu je možné podat i z jiného důvodu, například pro zanedbání povinnosti představenstva, špatně provedený odkup akcií a podobně. "V takových případech nelze škodu dopředu vyčíslit, a proto se soudu platí jen paušální poplatek do výše pěti tisíc korun," dodává Školout.

Většina žalob na fondy směřuje na celé představenstvo. "Žalovat konkrétní osoby je složitější, je těžké prokázat vinu," říká předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk.

Podle advokáta Tomáše Sokola jsou v západních zemích civilní spory, kde se žalují konkrétní jednotlivci o peníze, běžné, v tuzemsku zatím ne. "Jde jen o několik prvních případů. Až se takový postup odstartuje, dají si ostatní pozor," míní Tomáš Sokol.

Vedle policie a soudu se může poškozený obrátit také na státní zastupitelství, které pak předá případ policii, nebo na Komisi pro cenné papíry, která má rovněž možnost kontrolovat a trestat prohřešky v hospodaření fondů.

Je nutné dodat, že by akcionář neměl s žalobou otálet, existuje totiž promlčecí lhůta. Podle občanského zákoníku tři a podle obchodního čtyři roky.

Některá ustanovení zákona o investičních společnostech a investičních fondech

* Základní jmění investiční společnosti musí činit nejméně 20 milionů korun.

* Valná hromada investičního fondu může dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů rozhodnout o jeho přeměně na otevřený podílový fond.

* Investiční společnost ani investiční fond se nesmějí přeměnit na jiný podnikatelský subjekt.

* Úplata investiční společnosti za obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo za obhospodařování majetku investičního fondu anebo majetku penzijního fondu za jeden kalendářní rok může dosáhnout nejvýše

a) 2 procenta průměrné roční hodnoty vlastního jmění v podílovém fondu, investičního fondu nebo penzijního fondu, která se vypočte jako průměr hodnoty vlastního jmění k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, nebo

b) 20 procent účetního zisku podílového fondu nebo investičního fondu anebo penzijního fondu.

Během kuponové privatizace vzniklo 459 investičních a 155 podílových fondů:
v 1. vlně 265 investičních fondů
ve 2. vlně 194 investičních fondů, 37 otevřených a 118 uzavřených podílových fondů

Vývoj počtu investičních fondů:
konec roku 1994      280
konec roku 1995      258
konec roku 1996      173
konec roku 1997      117
konec roku 1998      84
konec roku 1999      50 (+ 55 v likvidaci)

Počet podílových fondů: (konec roku 1999)
- otevřené podílové fondy 74
- uzavřené podílové fondy 19

Otevřené podílové fondy: (konec roku 1999)
přeměna z uzavřeného podílového fondu 32 (od vzniku komise 1.4.1998)
přeměna z investičního fondu 7

Pramen: Komise pro cenné papíry

Co lze vyčíst z výpisu ze Střediska cenných papírů
DRUH CENNÉHO PAPÍRU
, například akcie, dluhopis, podílový list (seznam na zadní straně výpisu)

FORMA CENNÉHO PAPÍRU: 1 - na doručitele, 2 - na řad, 3 - na jméno, rozdíl mezi jednotlivými formami je například ve způsobu, jakým společnost oznamuje akcionáři konání valné hromady

NÁZEV EMITENTA: jméno společnosti, která cenný papír vydala, a její identifikační číslo

BIC: zkratka přidělovaná burzou cenných papírů

ISIN: identifikační číslo cenného papíru ve Středisku cenných papírů

JMENOVITÁ HODNOTA CENNÉHO PAPÍRU (obvykle není shodná s tržní, za kterou se prodává na burze či RM-Systému)

NA PŘÍKAZ OD: u takzvaných změnových výpisů značí identifikaci obchodníka, který cenné papíry nakoupil/prodal

POČÁTEČNÍ STAV, ZMĚNA, ZŮSTATEK určuje, kolik kusů cenných papírů majitel výpisu vlastní

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Zubař, ilustrace
Lepší strava, rovnátka, nadstandardy. Češi si připlácí 5 tisíc ročně

Šetrná metoda odstranění křečových žil, speciální genetické testy v těhotenství, lepší strava v nemocnici. Čeští pacienti jsou ochotni si připlatit čím dál víc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.