Kompenzační bonus
Podnikatelům, kteří museli kvůli nejnovějším opatřením vlády uzavřít provozy bude stát vyplácet kompenzační bonus v hodnotě 500 korun na den.
„O bonus mohou požádat podnikatelé, kterým jsme přímo usnesením vlády vypnuli podnikání a zamezili podnikat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Další podmínkou o žádost je, že příjmy z podnikání musí být u žadatele větší než polovina příjmů. Žádosti bude možné podávat v době nouzového stavu, který byl vyhlášen od 5. října na třicet dnů.
Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Ministerstvo odhaduje, že opatření přijde veřejné finance na 3,9 miliardy korun, z toho dopad do státního rozpočtu bude 2,6 miliardy korun, na rozpočty obcí jedna miliardu korun a na rozpočty krajů 300 milionů korun.
Ošetřovné pro živnostníky
Živnostníci budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let, schválila vláda.
Žádosti bude stejně jako při první vlně podpory přijímat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle šéfa resortu Karla Havlíčka bylo v tomto programu schváleno 190 tisíc žádostí za 2,2 miliardy korun.
Při první vlně osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun.
Tři miliardy pro zemědělce
Zemědělci a potravináři budou moci dostat jako pomoc kvůli opatřením proti koronaviru až tři miliardy korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zemědělství. V materiálu, který předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vládě, chtěl úřad až dvojnásobek této sumy. Vláda zatím odsouhlasila zásady dotačního programu, ministerstvo nyní dopracuje jeho pravidla, které pak bude kabinet Andreje Babiše schvalovat na některém z dalších jednání.
Zemědělci by měli dostat až šest miliard korun, navrhuje ministr Toman |
Na peníze budou mít nárok producenti potravin, kteří dodávají zboží do provozoven veřejného stravování, které jsou nyní zavřené. Jde například o školní jídelny nebo o restaurace.
Očekávané ztráty v sektoru jsou nyní podle ministerstva 1,5 miliardy korun týdně. Nejvíce postižené obory jsou produkce masa a masných výrobků, mléka a výrobků z něj, pečiva, piva, vína, lihovin, ovoce a brambor.
Odklad EET
Odklad evidence elektronických tržeb se bude týkat nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.
Vláda právě schválila odklad všech čtyř fází elektronické evidence tržeb na 1. ledna 2023. Hlavním cílem EET vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. Nyní je však prioritou samotná záchrana podnikání.
„Hlavním cílem elektronické evidence tržeb vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. V tuto chvíli je však prioritou samotná záchrana podnikání. Elektronická evidence tržeb je úspěšným projektem a dnešní konzultace s podnikateli nám potvrdila, že má stále jejich silnou podporu, byť s odkladem vzhledem k současné zdravotní situaci plně souhlasí,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Zemědělci by měli dostat až šest miliard korun, navrhuje ministr Toman |
Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno přes 200 000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 15,5 miliardy účtenek. Podnikatelé mohou totiž tržby evidovat nadále dobrovolně.
Podle ředitele poskytovatele pokladních systému Storyous Igora Třeslína by se měla otevřít debata o úplném zrušení EET. „I za běžných okolností je to zátěž pro podnikatele. Myslím si, že by se to dalo lépe nahradit například digitálními platebními metodami. To by uvítali i koncoví zákazníci, kteří by nemuseli při využití mnohých služeb platit papírovými bankovkami, ale mohli by zaplatit bezpečně platební kartou, jak je tomu v některých velmi rozvinutých ekonomikách,“ uvedl.
„Je jisté, že poslední fázi EET bude řešit už jiná vláda, nebráníme se úplnému zrušení posledních fází EET,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Důvodem je podle něj fakt, že dosavadní vlny EET se týkaly oblastí, kde je poměrně snadná kontrola dodržování evidence.
Prodloužení záručního programu
Záruční program COVID III bude prodloužen minimálně do poloviny příštího roku. Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Prostředky z něj bude možné kromě provozních nákladů využít nově i na investice.
Prodlužujeme záruční program COVID III do roku 2021. Chceme podpořit investice našich firem a podnikatelů do výzkumu, inovací a zvýšení efektivity výroby. Proto jsme program rozšířili o poskytování záruk za investiční úvěry. https://t.co/rJhs33RBjo
Podmínky pro poskytnutí úvěrů se státní zárukou zůstanou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) stejné. Program podle ní umožní získat podporu firmám, které by na půjčku za běžných okolností nedosáhly. V dalším období umožní jejich řádné fungování a přispěje k udržení zaměstnanosti, uvedlo ministerstvo financí.
Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami od června. Za půjčky v něm ručí stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun. Kapacita programu je 500 miliard korun.
