Pití s obsahem alkoholu přes 1,2 procenta dosud patří k výjimce, které nemusí uvádět na obale složení a kalorické hodnoty. Před několika týdny však Evropská komise výrobce alkoholických nápojů vyzvala, ať sami do roka přijdou s návrhem řešení, jak tuto pro spotřebitele nejasnou výjimku a úlevu změnit. A pokud s tím Komise nebude spokojena, navrhne zákonné opatření sama.
Zatímco mléko, limonáda či jogurt na sobě musí podle evropských pravidel nést složení a energetickou hodnotu, alkohol je dosud výjimkou. „Alkohol je energeticky velmi vydatný a nevidím důvod, proč by měl mít v označování výjimku oproti potravinám a nealkoholickým nápojům, kde je uvádění nutričních hodnot povinné,“ míní Hana Málková ze společnosti STOB zaměřující se na hubnutí. Od ukončení výjimky si slibuje, že si spotřebitel vůbec uvědomí, kolik energie v sobě alkoholické nápoje skrývají a pokusí se omezit zkonzumované množství.
Reakce výrobců na svítající změny se dají celkem dobře rozdělit podle toho, jaké nápoje prodávají. Celkem spokojeny jsou pivovary, které jsou zároveň s uváděním nutričních hodnot nejdále už dnes. „Zprávu Evropské komise vítáme, věříme, že spotřebitelé nutriční hodnoty na obalech oceňují,“ říká Jitka Němečková za Plzeňský Prazdroj.
Graf: Kolik kalorií má alkohol.
Na druhém protipólu jsou vinaři. „Z našeho pohledu je víno prostě přírodní produkt a není nutné, aby bylo označeno dalšími nadbytečnými údaji. Každý je schopen odvodit, co obsahuje víno suché a co obsahuje víno sladké,“ říká Martin Půček, výkonný ředitel Svazu Vinařů. To, že chce spotřebitel na lahvi tyto informace mít, je podle něj naprostý mýtus.
Někteří výrobci, zejména nadnárodní a především pivovary, nechají své zákazníky nahlédnout pod pokličku toho, co se v jejich nápoji skrývá, už dnes.
Plzeňský Prazdroj uvádí informace o nutričních a kalorických hodnotách a ingrediencích svých produktů od prosince roku 2015. Nejprve byly informace jen na internetových stránkách a nyní už jsou téměř na všech obalech.
Podobně je tomu u Heinekenu (u nás zastoupeném značkami Krušovice, Zlatopramen či Starobrno), který začal s údaji na obalech letos. „U piva máme energetickou hodnotu na etiketách od letošního roku a celkové výživové údaje si můžete prohlédnout na našich webových stránkách,“ říká PR manažerka Jana Austová Pikardová.
Zatím pouze na internetu má výživové informace uveden i český pivovar Bernard.
Takže už dnes se spotřebitel toužící po takové informaci poměrně snadno dozví, že dvanáctistupňový Prazdroj má 42,5 kcal na sto mililitrů, jedenáctka Zlatopramen od Heinekenu 40 kcal a desítka od Bernarda 37 kcal. Dohledat si lze i cidery, které jsou skoro dvakrát kaloričtější než pivo, nebo nealko pivo se zhruba 34 kcal. Nealko pivo či bezlepkové přitom musí nutriční hodnoty na obale uvádět už dnes.
Rozdíly mezi jednotlivými pivy nejsou od pohledu nijak velké a podobně je tomu i u dalších druhů alkoholických nápojů. Hlavním nositelem kalorií je totiž alkohol, v některých nápojích doplněný cukrem, případně tuky třeba u vaječných likérů.
Panák, půllitr nebo sto mililitrů?
Zásadní nyní bude, jak se průmysl, neboli výrobci, dohodnou na tom, na jakou „porci“ energetickou hodnotu uvádět. Každý zatím kope za tu „svou“, pro něj výhodnější verzi, čemuž nasvědčují i odpovědi českých hráčů (mnohdy v zahraničních rukou).
„V našem případě uveřejňujeme informace na sto mililitrů,“ říká za Heineken Austová Pikardová. A podobně mluví i další pivovarníci. Vinaři na to nemají podle Půčka úplně vyhraněný názor, ale i jim se zdá 100 mililitrů vhodnější.
A do třetice, lihovarníci. „Domníváme se, že údaj na jednu porci, v našem případě panák 0,04 litru (případně 0,02 litru), by byl přesnější a pro spotřebitele pochopitelnější,“ uvádí Zuzana Behová, marketingová ředitelka Palírny U Zeleného stromu, výrobce Hanácké vodky či Staré myslivecké.
„Pro porovnání hodnot u různých produktů je vždy lepší uvádět hodnoty na jednotné množství, tedy 100 mililitrů,“ míní Hana Málková ze STOBu.
Pro uvádění nutriční hodnoty na stomililitrovou porci mluví i fakt, že podobně to funguje podle evropských regulí u potravin (sto gramů) i nealko nápojů. Takže část průmyslu s alkoholickými nápoji chce totéž, jako již zmíněné pivovary. „Tato referenční hodnota je široce známá napříč Evropou jako standard pro srovnání. Tak nevynalézejme znovu kolo,“ uvedla pro server beveragesdaily.com obchodní asociace The Brewers of Europe.
A naopak stejný názor jako jejich čeští kolegové mají i spiritsEurope. „Nejdůležitější je používat pro srovnání hodnoty na porci,“ uvedli.
Ostatně obdobně se „rvou“ i zastánci různých názorů a výrobců v případě sladkostí, kdy chce nyní pětice výrobců jako je Mars či Coca Cola protlačit v Evropě pro zákazníky prospěšné nutriční hodnoty na semaforech, ale zároveň tím změnit udávání z nynějších sto gramů na porci.
Kam s nimi
Kromě velikosti porce výrobce trápí i otázka, kam s novými údaji na obalu. „Vzhledem k nutnosti dodržování pravidel a hlavně velikosti písma, máme problém s místem na etiketě. Na etiketě presentujeme také různá ocenění, ochranné známky, národní značku kvality. Všeho toho bychom se museli vzdát a místo upřednostnit pro nutriční hodnoty,“ říká za Rodinný pivovar Bernard Zdeněk Mikulášek s tím, že požadavkům trhu se ale přizpůsobí.
Hůře nesou vyhlídky do budoucna výrobci lihovin. „Nebráníme se mít tyto informace na našich webových stránkách. Láhve alkoholických nápojů jsou designově i díky tradici, kterou představují v kultuře jednotlivých společností, na vysoké úrovni. Krásný design lahve a etikety narušený nutriční tabulkou není něco, co bychom podporovali,“ uvedla Zuzana Behová za Palírnu U zeleného stromu.
Podle ní se lidé při výběru nápoje nerozhodují podle kalorií, ale na druhou stranu připouští patrný trend konzumace lehčích nápojů jako je prosecco nebo tak zvané spritzy, kombinace likéru a prosecca. „A v barech se i objevuje vodka konzumovaná se sodou a limetkou, místo tradičního džusu, označená v některých podnicích jako „Skinny bitch“,“ dodává.
Nejméně tak na zákazníky, resp. spíše zákaznice se zájmem o nutriční hodnoty myslí vinaři, alespoň ti čeští„Celá tato akce směřuje pouze směrem ala cigaretové krabičky. Kdo tyto informace chce, cestu si k nim najde,“ míní Půček. Příklad nějakého konkrétního vína a jeho energetické hodnoty odmítl dát, s tím, že takový nemá.
