Co nestíhá stát, přebírají někdejší lobbisté a expolitici. Už nyní nabízejí stovky lůžek pro lidi postižené demencí a jejich podnikání výrazně roste.
Exposlanec ODS Boris Šťastný ještě s bývalým vlivným lobbistou Milanem Velkem mají v Praze takzvaná alzheimer centra už tři. Do péče o nemohoucí se vrhli ještě s podnikatelem Milanem Šedivým, blízkým Tomáši Pitrovi, „nepříteli státu“ odsouzenému za daňové podvody.
„Plánujeme v červenci otevření dalšího specializovaného centra v pražských Pitkovicích kousek od Průhonic,“ doplňuje někdejší šéf zdravotnického výboru Sněmovny za ODS Šťastný s tím, že aktuálně je jejich síť zařízení třetí největší na českém trhu.
Pořadníky jsou plné. Boom domovů pro seniory s Alzheimerem přesto končí |
Podobně plánuje další zařízení také kontroverzní podnikatel Tomáš Hrdlička – o němž se spekuluje jako o hybateli Strany přímé demokracie Tomia Okamury – v pražském Podolí.
První zařízení v Třebíči také otevírá investiční skupina Delta Capital, která zaměstnává i bývalého předsedu vlády Petra Nečase (ODS). Další tři alzheimer centra má v plánu v nejbližší době.
Nejde přitom o žádnou dobročinnost. Rodina za péči o své příbuzné v těchto centrech platí i třicet tisíc korun měsíčně. Podle expertů jsou alzheimer centra ideálním způsobem, jak zhodnotit už vydělané peníze.
„Je to podnikání, které je odolné hospodářským krizím. Není příliš pravděpodobné, že by vědci v dohledné době na demenci nalezli lék. Zároveň je pro rodinu mimořádně obtížné se postarat o nemocného v určitém stadiu, protože člověk pak vyžaduje čtyřiadvacetihodinovou péči,“ konstatoval prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Stále více podnikatelů zvažuje, jak se do tohoto byznysu vložit také.
Milan Šedivý se k byznysu s demencí dostal po osobní zkušenosti. „Pan Šedivý měl maminku, která byla dlouhá léta mojí pacientkou. Ona byla v poměrně nevysokém věku těžkou alzheimeričkou, v posledních letech v kómatu, a my jsme o ní s mým otcem pečovali. A pan Šedivý měl nějaké volné peníze a hledal nějaké místo, kde by se o jeho matku postarali. Já pak přišel s tím projektem prvního domu a on byl ochotný do toho dát peníze,“ říká Šťastný.
Se Šťastným spolupracoval roky na Praze 10 a politik zase platil za hlavního Hrdličkova muže v ODS. Podnikatel dnes už není spojován s ODS, ale s jinou parlamentní stranou, a to SPD Tomia Okamury.
V dnes již zchátralé budově bývalého sanatoria v pražském Podolí, kterou od státu v roce 2011 koupila neznámá kyperská firma, chce zařízení na poskytování sociálních služeb postavit také Hrdlička.
Soukromý byznys se stářím se v Česku mění, posilují Rakušané |
Podle dokumentace předložené k žádosti o vydání územního rozhodnutí má v zařízení vzniknout dům s pečovatelskou službou, zdravotnické ordinace, prostory pro péči o klienty, prostory pro rehabilitaci či ubytovací jednotky. Komplex má mít čtyři patra. Jenže pozemky pod ním v roce 2015 zajistila policie, což celý projekt zbrzdilo. Hrdlička teď podle zdrojů MF DNES uvažuje, co se záměrem dále.
Do byznysu se vrhly i investiční skupiny. „Nemáme v plánu pouze péči stacionární. Poskytovat budeme i péči ambulantní a satelitní a budeme zajišťovat seniorům i rodinám další doplňkové služby. Připravujeme další tři centra péče o seniory v různých lokalitách v České republice,“ konstatoval Radim Pařík z investiční skupiny Delta Capital, která zaměstnává i expremiéra Petra Nečase (ODS). Nyní otevírá své první zařízení v Třebíči.
Jednu z největších tuzemských sítí zaměřenou na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou vloni krátce před koncem roku plně ovládla zase investiční skupina Unicapital. Za tou stojí miliardář Pavel Hubáček, mimo jiné i vlastník karlovarského Grandhotelu Pupp. Síť Alzheimercentrum zatím tvoří devět zařízení v Česku a jedno na Slovensku. Hubáček plánuje v nejbližší době otevřít další tři.
A nedávno se odehrál i další velký obchod. Rozsáhlou síť Anavita koupila rakouská firma SeneCura. Ta ji tehdy získala mimo jiné i od Radka Junga, manažera holdingu Agrofert, jenž je dnes ve svěřenském fondu Andreje Babiše. Jung pomáhal síť zařízení budovat.
GRAFIKA: Byznys se stařeckou demencí
Stát zaspal
Příležitost se soukromníkům otevírá i proto, že stát za trendem pokulhává. „Je to podle mého názoru zatím ‚díra na trhu‘ sociálních služeb – veřejná zařízení příliš o pacienty s demencí nestojí, někdy je dokonce nepřijímají. V současné době u nás žije 160 tisíc lidí s demencí, do poloviny století se tento počet pravděpodobně zdvojnásobí,“ popsala předsedkyní Gerontologické a geriatrické společnosti Iva Holmerová.
V krajských či městských zařízeních pro lidi s demencí, která se oficiálně jmenují domovy se zvláštním režimem, jsou často i několikaměsíční čekací doby. Nejhorší situace je v Praze a dalších velkých městech. Soukromá zařízení ovšem pomohou velmi často jen rodinám, které jsou schopné si připlatit. Jinak totiž lůžka neufinancují.
„Kraje sice podle zákona mají povinnost soukromé domovy zařadit do sítě dotovaných, pakliže v těch stávajících není místo, ale ne vždycky se tak děje. Důvod je jednoduchý: balík dotací mají k dispozici pořád stejný, takže s každým dalším alzheimer centrem se výše dotace pro jednotlivé zařízení zmenšuje. Navíc některé domovy kraje přímo provozují,“ popsal prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
Za pobyt sice centra pro lidi s demencí mohou vybírat jen 12 tisíc korun měsíčně, zákon však často různě obcházejí a vybírají částky výrazně přes dvacet tisíc korun.
Třeba tak, že požadují příplatky za různé služby, jako je manikúra či nákupy, nebo vybírají „dary“ od příbuzných. Asociace podle Horeckého lobbovala, aby součástí novely zákona o sociálních službách bylo odstranění stropu, ale zákon vloni před volbami spadl pod stůl.
