Na to, že si Bolsonarova rétorika s jeho reálnými kroky protiřečí, upozorňují brazilské domorodé skupiny, environmentální organizace i celebrity. Ve středu se ozvala skupina téměř čtyřiceti evropských maloobchodních společností. Podniky jako Tesco, Marks&Spencer nebo Lidl Bolsonarovi v otevřeném dopise pohrozily, že Brazílii vystřihnou ze svých dodavatelských řetězců, pokud dojde ke schválení navrhované pozemkové reformy.
Zákon by prakticky zlegalizoval zabírání veřejné půdy lidmi. Předkladatelé legislativních změn argumentují tím, že by to drobným zemědělcům pomohlo stvrdit vlastnictví půdy, na které už stejně dávno operují. Tím, že by zákon osadníky vytáhl z šedé zóny ekonomiky, donutil by je pohybovat se v mezích platných pravidel, tvrdí navrhovatelé.
Za první tři měsíce roku 2021 došlo k vykácení nebo spálení 175 330 hektarů Amazonského lesa. |
Podle společností podepsaných pod dopisem však navrhovaný zákon povede k další deforestaci, kterou si již svět nejspíš nemůže dovolit. Podle nové studie Amazonie vylučuje více oxidu uhličitého než ho absorbuje. Stojí za tím rozsáhlé lesní požáry, kácení za účelem získání půdy a celková devastace. Deštné pralesy jsou přitom považovány za jakýsi obranný val před dopady změn klimatu.
Skupina evropského maloobchodu v dopise upozorňuje, že navrhovaná legislativa je v rozporu s Bolsonarovými slovy na dubnovém klimatickém summitu, který svolal americký prezident Joe Biden. Brazilská hlava státu se v rámci virtuálního setkání nechala slyšet, že Brazílie ukončí nelegální těžbu dřeva.
Bolsonaro oprášil i slib, který říká, že se Amazonský prales zcela přestane odlesňovat do roku 2030 a Brazílie bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. „Nemohu více souhlasit s vaší výzvou k přijetí ambiciozních závazků klimatické agendy,“ prohlásil Jair Bolsonaro na summitu.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro. (28. duben 2021)
Nyní Bolsonaro vyjednává s Bílým domem dohodu o tom, že by Brazílie obdržela miliardové prostředky, které by sloužily k eliminaci nelegálního odlesňování. Tamější ministr životního prostředí Ricardo Salles uvádí, že pokud Brazílie získá investici ve výši jedné miliardy dolarů ročně, dokáže pak snížit míru odlesňování o 30 až 40 procent.
Chudí lidé v bohaté zemi
Jenže kritici brazilské hlavy státu upozorňují, že právě její kroky stojí za současnou devastací plic světa. Když Bolsonaro usiloval o prezidentský post, uváděl, že ochrana krajiny je překážkou pro hospodářský růst a slíbil, že ji otevře komerčnímu využití. Krajinu pokrytou deštným pralesem je podle jeho dřívějšího postoje potřeba zkrotit a využívat k ekonomickému blahu zdejších obyvatel. „Domorodí obyvatelé nemohou nadále žít chudě v bohaté zemi,“ uvedl například.
Firmy ušetří, jedině pokud prales zůstane pralesem, uvádí globální studie |
Během prvních měsíců Bolsonarova vládnutí se míra odlesňování meziročně zvýšila o 39 procent, uvedlo New York Times. Závazek ministra životního prostředí Sallese, který předběžně mluví o snížení míry deforestace o 30 až 40 procent, by tak prakticky jenom zametl stopy Bolsonarovy dosavadní politiky. Brazilský prezident osekal financování environmentálních organizací a pod jeho vládou se v zemi snížila míra vymáhání opatření na ochranu Amazonského pralesa.
Na to nyní upozorňují evropské společnosti, ale i bývalí představitelé brazilské vlády. „Odlesňování brazilského Amazonského lesa není výsledkem nedostatku peněz, ale důsledkem úmyslného zanedbávání péče o les ze strany brazilské vlády,“ píšou například v komentáři pro Guardian Marina Silva a Rubens Ricupero. Oba dva sloužili jako tamní ministři životního prostředí.
„Vládě nechybí hotovost, ale pravdivý závazek,“ uvádějí bývalí ministři. Existují i obavy, že peníze, které by brazilská vláda získala od Bidena a dalších lídrů západního světa, by skončily u samotných vlastníků půdy a posloužily by k dalšímu ukrajování z pralesa.
Změna postoje nebo prázdné sliby
Joe Biden na podzim loňského roku, tehdy ještě jako kandidát na prezidenta, uvedl, že zahraniční vlády by měly Brazílii poskytnout pomoc ve výši 20 miliard dolarů na zastavení odlesňování, a že by země měla čelit postihu, pokud bude kácení lesů pokračovat stejně jako doposud. Bolsonaro se tehdy proti jeho slovům ohradil, označil je za „katastrofické a bezdůvodné.“ „Chamtivost některých zemí ohledně Amazonského lesa je reálná,“ uvedl.
Jeho rétorika se změnila až poté, co se Biden dostal do Bílého domu. Od té doby Bolsonaro volí mírnější slova. Jeho skutečné kroky však i nadále pokračují v politice, kterou si nastavil před dvěma roky.
Konkrétně například na zmíněném dubnovém summitu sice říkal, že zdvojnásobí rozpočet na prosazování předpisů v oblasti životního prostředí. Avšak o den později schválil snížení rozpočtu pro hlavní ekologickou agenturu v zemi Ibama.
