V USA byly sazby takto nízko naposledy v letech 2003 a 2004. "V současné době je to jedno z opatření, které pomáhá bankám," okomentoval krok Fedu analytik ČSOB Jan Čermák. Komerční banky tak mohou od Fedu čerpat levné zdroje a investovat je do lépe úročených instrumentů.
O sazbách má příští týden rozhodovat i Česká národní banka. Analytici čekají její snížení. "Podle našeho odhadu ČNB sazbu sníží o 0,25 procenta," uvedl Čermák.
Krok Fedu má nastartovat také spotřebu. Američané si totiž kvůli krizi utáhli opasky a přestali utrácet. "Tempo ekonomické aktivity se výrazně zpomalilo, převážně kvůli poklesu spotřebitelských výdajů," píše se ve sdělení Federálního výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který v rámci Fedu o úrokových sazbách rozhoduje.
Méně utrácejí i podniky. V USA výrazně zbrzdil průmysl a vzhledem k oslabení hospodářského růstu ve světě se zhoršily i vyhlídky na zvýšení vývozu amerického zboží a služeb. Napjaté podmínky na úvěrových trzích pak mohou způsobit, že výdaje se budou i dál snižovat.
FOMC o snížení úroků rozhodl jednomyslně. Spolu se základní sazbou na federální fondy centrální banka snížila i diskontní sazbu. Ta bude nyní na 1,25 procenta a snižuje se rovněž o půl procentního bodu.
Úroky šly dolů také v Číně a Norsku a příští týden se podobný krok čeká i od japonské Bank of Japan a Evropské centrální banky.
Právě Japonci mají vůbec nejnižší úrokovou sazbu z vyspělých zemí - půl procenta. Trh čeká její další snížení na čtvrt procenta.
