Ekonomové sice zpomalení čekali, přeci jen ale doufali, že tempo neklesne pod tři procenta.
Podle zprávy amerického ministerstva obchodu země doplácí na vysoké ceny ropy i na rostoucí úrokové sazby, které tamní centrální banka Fed na každém zasedání s železnou pravidelností zvedá o čtvrt procentního bodu. Naposledy - po sedmnácté v řadě - tak učinil 30. června a sazby vyhnal 5,25 procenta.
Podle předpokladů ekonomů se ale na této hranici sazby zastaví. Úroky ve čtvrtek zvedla i ĆNB. - více zde
Vyšší úroky, a tím pádem dražší úvěry, sice ochlazují růst, udržují ale pod kontrolou inflaci. Podle zprávy ministerstva se ale spotřebitelské ceny v USA za období od dubna do června zvýšily o 2,9 procenta, což je nejvíce od třetího čtvrtletí roku 1994, kdy inflace dosáhla 3,2 procenta, uvedla AP.
Slabší výkon amerického hospodářství se projevil i v dalších sledovaných oblastech. Vzniklo méně pracovních míst - v průměru 108 tisíc na jeden měsíc, oproti 176 tisícům v předchozím, úspěšnějším čtvrtletí. A uskromnily si i domácnosti, které svoje výdaje přiškrtily o 6,3 procenta.
Výsledky z Evropy zatím známy nejsou. V první čtvrtině roku ale přidala 2,2 procenta. Mezi země, které EU nejvíc hnaly dopředu patří i Česká republika, která skončila čtvrtá nejlepší. - více zde