Shodli se na tom odborníci, kteří se zúčastnili semináře, organizovaného společností Fontes Rerum a Masarykovou dělnickou akademií. Byl mezi nimi i bývalý prezidentský kandidát Jan Švejnar.
Podle něj je americká hypoteční krize neočekávaným a neobvyklým jevem.
"Problém má počátky v inovaci. Konkrétně se jedná o nový způsob poskytování hypoték. Banky nedostatečně zabezpečené hypotéky prodávaly dál a více se o ně nezajímaly. Zároveň emitovaly dluhopisy, které prodávaly všude po světě," vysvětluje počátky problému Švejnar. Rizikové hypotéky se tak dostaly do rukou nových vlastníků, kteří často vůbec netušili, s čím obchodují.
Nebezpečím je panika
Nad rizikovými hypotékami se tak ztratila kontrola a nyní vlastně nikdo neví, jak je problém veliký ani jestli právě on nedrží "černého Petra".
"Největší nebezpečí představuje možná panika na světových trzích. Kdyby nastala, může vést ke krizi takových rozměrů, které jsme nezažili a neumíme si ani představit," dodal na přednášce Švejnar.
Podle ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka však nebude mít na Českou republiku tato krize veliký vliv. "Samotná struktura problému v USA je od nás daleko. Produktový rozdíl mezi ČR a USA, co se hypoték týče, je totiž značný."
V tuzemsku banky přistupují ke klientovi individuálně. Pokud se jedná o hypotéku, hodnotí především příjem klienta a schopnost splácet půjčku.
Tzv. substandardní, nedostatečně zabezpečené hypotéky v Česku téměř neexistují.
Česko je méně zranitelné
Podle Petra Havlíka z Ústavu mezinárodního hospodářského srovnávaní ve Vídni jsou ve větším riziku země, které jsou více závislé na zahraničních investicích. Dalším faktorem, který by mohl vlnu krize "popohnat" do evropských zemí, je podle něj míra krátkodobého zahraničního zadlužení a změna indexů na burze.
"Z ukazatelů zranitelnosti země je na tom Česká republika dobře. Z toho vyplývá, že přímé efekty krize by u nás neměly být tak silné," zhodnotil závěry Havlík.
Přímé efekty by se projevily jako pokles poptávky po českém zboží, propad HDP v zemích střední a východní Evropy. Odborníci uvedli, že produkt sice klesne, ale nebude se jednat o vážnou situaci.
Přímý dopad krize je tedy zanedbatelný, problém se Česka nicméně dotkl. Je to vidět zejména ve vyšších úrokových sazbách, poklesech cen akcií a posílení koruny. Právě silný kurz české měny zdražuje exporty a stěžuje financování podniků.
"Jedním z nepřímých efektů je také například propad cen dřeva v důsledku levného vývozu z USA," doplnil informace Jan Mládek, ředitel Českého institutu aplikované ekonomie.
Zhodnocování koruny by se ale mělo zastavit. "Podle našich předpokladů by se později měl vrátit kurz koruny na hodnotu 26 korun za euro a pak čelit jenom sezonním výkyvům," uvedl na závěr Mertlík.
