"Téměř každé město v zemi pociťuje dopad krize," tvrdí ředitel pro politiku a výzkum americké Národní ligy měst Chris Hoene. Výběr daní z majetku, obratu a příjmu do městských pokladen podle něho letos klesne v průměru o 4,3 procenta.
Filadelfie vybrala letos o devět procent méně na daních podnikatelů a o 15 procent méně získala z prodeje nemovitostí. Důsledek pocítí například čtenáři. Město uzavře 11 z 54 veřejných knihoven a příští léto neotevře 67 z 81 veřejných plováren a bazénů. Město bude také propouštět.
Kalifornské San Diego očekává v příštím roce kvůli propadu ve výběru daní schodek 43 milionů. Kvůli nespláceným hypotékám město letos vyvlastnilo přes 5 500 domů, více než dvojnásobek proti loňsku. Od ledna San Diego uzavře všech šest městských středisek poskytujících různé služby obyvatelstvu.
Atlanta v očekávání deficitu 60 milionů dolarů zkrátí o deset procent platy 4 600 zaměstnanců, včetně starosty. Seattle, kterému se až dosud krize vyhýbala, zvažuje zdražení parkovného na ulicích z 1,50 na 2,50 dolaru za hodinu (asi na 50 korun). Podobné kroky chystají i další města.
Bude hůř, bojí se města
Americké sdružení starostů se kvůli tíživé situaci obrátilo na Kongres Spojených států, aby přijal stimulační plán ve výši 90 miliard dolarů, tedy asi 1,84 bilionu korun. Tato částka by měla městům pomoci s projekty na obnovu infrastruktury, s vytvářením pracovních příležitostí navázaných na ekologické programy a s celkovým komunálním rozvojem.
Města očekávají, že se jejich situace ještě zhorší, protože dopady krize se projevují se zpožděním.
Zda se tímto požadavkem bude parlament zabývat, se rozhodne pravděpodobně až poté, kdy se po Novém roce sejde Kongres v novém povolebním složení.
