Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Americký jih žije z chudých Mexičanů. Teď se bojí, že kvůli Trumpovi odejdou

  10:08aktualizováno  10:08
Je to místo, kde za desítky let srostla americká ekonomika s mexickou. Hraniční pásmo, uprostřed kterého má vyrůst „Trumpova zeď“, živí americká města i Mexičany. Ti v montovnách za dva dolary na hodinu kompletují auta, elektroniku, přístroje do nemocnic... A po výplatě vyjíždějí na sever, kde peníze utrácejí.

Dělníci továrny TECMA v mexickém městě Ciudad Juárez. | foto: Profimedia.cz

Americká města poblíž hranic s Mexikem se bojí, že desetiletí budované soužití zničí dlouhá zeď a clo uvalené na všechno zboží dovezené do USA.

Prezident Trump krátce poté, co začal úřadovat v Bílém domě, potvrdil, že trvá na tom, aby zboží z Mexika bylo zdaněno 20 procenty. Chce pohřbít severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), kterou označil za „nejhorší obchodní dohodu v historii“, a k tomu plánuje vystavět 3 200 kilometrů dlouhou zeď na hranicích.

Tím vážně znepokojil starosty některých měst amerického jihu, která z velké části prosperují díky Mexičanům. „Pokud náš vztah s Mexikem ztroskotá, bude to pro naši ekonomiku zničující,“ sdělil listu The Washington Post starosta amerického města McAllen Jim Darling, který si chce postěžovat v dopise Trumpovi. Město se 130 tisíci obyvateli je jedním z míst v hraničním pásmu, které prosperují díky montovnám na severu Mexika, zvaným „maquiladora“. 37 procent daní, které se zde vyberou, pochází od Mexičanů.

Fotogalerie

S obavami do budoucna hledí i město Nogales v Arizoně, jehož větší část zasahuje do Mexika. Podle Tonyho Sedgwicka z Aliance pro hraniční společenství odtud pochází 95 procent zákazníků místních obchodů, jako je Wallmart či Ross. A ozývají se i další, kteří jsou nespokojení s politikou Trumpa a myslí si, že ekonomiku poškodí. „Je spousta prostoru pro vylepšení obchodní dohody, ale restart nebo cla budou zabijákem pracovních míst,“ myslí si Beto O’Rourke z přístavního města El Paso.

V El Pasu je každé čtvrté pracovní místo svázáno s obchodem s Mexikem. Celkem jde o sto tisíc míst. Z tohoto rušného logistického centra se na jih vozí díly pro výrobu zdravotnických zařízení. Zaměstnává nejen dělníky, ale i účetní advokáty nebo konzultanty.

Chudí Mexičané do značné míry živí nepoměrně bohatší jih USA, kam vyjíždějí za nákupy podobně jako Češi do Německa. Platy mají nuzné, i tak ale na nich stojí ekonomika řady amerických měst. Dělnická mzda v amerických továrnách na severu Mexika dosahuje podle různých zdrojů 1 až 5 dolarů za hodinu.

Fabriky poháněné levnou pracovní silou vznikly hlavně na severu Mexika, ale i na jihu amerických států Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko a Texas. Z továren v USA se importují materiály a díly do Mexika, aby se finálně zkompletované do hotových výrobků zase vyvezly do Ameriky. V pásmu na obou stranách hranic je několik tisíc takových montoven a závodů. Jen na severu Mexika americké fabriky zaměstnávají asi jeden milion lidí.

Boom automobilek

Vzájemný obchod táhnou především automobilky, které v Mexiku zažily velký boom v posledních deseti letech, za vlády Baracka Obamy a George W. Bushe. V té době v zemi vyrostla polovina z továren.

Vedle amerického Fordu, Chrysleru a koncernu General Motors v Mexiku vyrábí automobilky Volkswagen, Fiat, Toyota, Nissan a Mazda.

Mexiko je druhou nejvýznamnější zemí, kam Američané vyvážejí, a třetím nejdůležitějším importérem USA. Vzájemný obchod v roce 2015 podle Úřadu vládního zmocněnce pro obchod dosáhl 532 miliard dolarů. Z toho export činil 236 miliard dolarů.

Donald Trump chce cly postihnout dovozy z Mexika, které předloni dosáhly v součtu 295 miliard dolarů. O část zisků by tím připravil v první řadě automobilky, výrobce elektroniky a strojů. V menší míře se do Ameriky dováží minerální oleje, zdravotnická zařízení a zemědělské komodity, jako je zelenina, ovoce nebo alkohol (čtěte 80 procent avokád v USA pochází z Mexika).



Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

Návrh rozpočtu EU je pro Česko naprosto nepřijatelný, tvrdí Babiš

Premiér Andrej Babiš (4.6.2018)

Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO)...

Další z rubriky

Žízniví fanoušci v Moskvě vypili téměř všechno pivo, bary podcenily zásoby

Fotbaloví fanoušci v jednom z moskevských barů slaví vítězství ruského týmu nad...

Některé bary a restaurace v Moskvě se v posledních dnech potýkají s nedostatkem piva. Podniky podle všeho totiž...

Konec vyhazování plastů, slibují přední světoví výrobci spotřebního zboží

Ilustrační snímek

Největší světové firmy, které produkují spotřební zboží, se snaží bojovat proti znečištění plastovým odpadem. Jako svůj...

OPEC se dohodl na zvýšení těžby ropy o milion barelů denně

Ropné pole Sachir v Bahrajnu. Ilustrační foto

Představitelé Organizace zemí vyvážejících ropu se dohodli, že od července zvýší těžbu asi o jeden milion barelů denně,...

Najdete na iDNES.cz