Francie byla desátou zemí, která o referendu hlasovala a první, která ho zamítla. - více zde
Podle analytiků Francouzi nehlasovali proti Evropské unii jako takové, ale svým "ne" chtěli především potrestat francouzskou vládu za vysokou nezaměstnanost a slabou ekonomiku. Většina předních francouzských politiků, včetně prezidenta Jacquese Chiraca, totiž přijetí podporovala.
"Na výsledcích se projevily obavy obyvatelstva ze ztráty výhod sociálního systému, který v zemi nyní je, obavy z přílivu levné pracovní sily, obavy z přijetí dalších zemích Východní Evropy a Turecka do EU," uvedli ve zprávě analytici Atlantik FT.
Přestože euroústava není podle řady odborníků úplně vydařeným dokumentem, většina ekonomů se domnívá, že evropské ekonomice její zamítnutí neprospěje. Ekonomové se shodují, že provedení některých ekonomických reforem nyní bude mnohem těžší.
|
ČTĚTE TAKÉ |
Unie se bude muset nyní rozhodnout pro náhradní řešení a nebude mít čas zabývat se věcnými problémy, které Unii sužují.
"Zůstane tak málo prostoru pro reformy, které by zvýšily konkurenceschopnost a růstové možnosti EU ve srovnání s USA či Asií," dodal pro ČTK analytik České spořitelny David Navrátil.
Výsledek se může projevit i na kurzu eura. Hned v pondělí euro na francouzský výsledek zareagovalo a oslabilo proti dolaru víc než o půl centu. Kolem poledne kleslo na 1,2517 dolaru, napsala ČTK.
Ekonomický dopad je ale spíše dlouhodobý, prohlubuje totiž politickou nejistotu.
"Francouzské referendum tak ve velmi dlouhém horizontu omezuje růstový potenciál ekonomiky eurozóny. Neschválení ústavy EU, respektive pokračování stávajících pravidel EU, znamená při větším počtu členských zemí pokračování nepříliš flexibilní hospodářské politiky," uvedli analytici společnosti Atlantik.
