Česká ekonomika je totiž jako malá země závislá na dobrých obchodních vztazích se svými partnery. Pozitivnější postoj k EU, než jaký prosazuje Václav Klaus, by jí proto po obchodní stránce prospěl. Oba prezidentští kandidáti ho přitom zastávají, takže se oteplení vztahů a zlepšení vzájemné komunikace dá očekávat.
"Miloš Zeman i Karel Schwarzenberg se vyjadřují pozitivně ve vztahu k Evropské unii. Česká ekonomika je obchodně i kapitálově provázaná právě se zeměmi EU, proto šance, že prezident pomůže lépe formulovat českou zahraniční politiku tímto směrem, může být jen užitečná," říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Podle něj má v této oblasti o něco lepší pozici Karel Schwarzenberg díky tomu, že zastává funkci ministra zahraničí a v řadě případů už mohl vyjádřit své postoje a je tak pro své partnery srozumitelnější.
Podobně vnímá vliv prezidenta na další směřování české ekonomiky směrem k Unii také hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic Pavel Sobíšek. Podle něj je dokonce odklon od současného EU-negativismu směrem k pragmatičtějším postojům prioritním úkolem vítěze druhého kola prezidentských voleb. "Tento postoj může dlouhodobě zemi přinést ekonomické benefity tím, že se staneme pro další země čitelnějším partnerem při prosazování společných zájmů," vysvětluje Sobíšek.
Podle něj může nový prezident hospodářství pomoci také tím, když bude v zahraničí zastávat podobné názory jako vládnoucí kabinet, což by pomohlo zejména exportu. "Pokud takto vymezím souvislosti prezidentského úřadu s ekonomikou a připouštím, že není můj výčet úplný, vychází mně jako prospěšnější Karel Schwarzenberg," dodává Sobíšek.
Razantní změna měnové politiky nehrozí
Prezident má kromě vlivu v zahraniční politice důležitou roli při jmenování členů Bankovní rady ČNB. V této oblasti však podle analytiků nehrozí, že by měnová politika začala nabírat špatný směr, ať už by na Hradě seděl Zeman či Schwarzenberg. Oba kandidáti totiž dávají najevo, že dají na názory odborníků z širšího názorového spektra.
"Pokud bude proces výběru kandidátů do vedení centrální banky transparentní, snižuje se riziko, že by prezident sáhl vedle. Výhodou Miloše Zemana je jeho profesní zázemí. Nicméně prezident nemusí být ekonom, pokud dá na radu rozumných lidí orientujících se v ekonomické problematice," říká Marek.
Prudkému otočení měnové politiky brání také to, že je bankovní rada obměňována postupně.
Vedle dvou hlavních vlivů prezidenta na ekonomiku, postoje v zahraniční politice a jmenování členů bankovní rady, může hlava státu ovlivnit hospodářství také tím, jak vetuje schválené zákony. Václav Klaus si ve vracení zákonů liboval a dokázal tím plány Nečasova kabinetu brzdit. Poslanci však jeho odmítavé postoje přehlasovali, a tak prezidentské veto nakonec výraznější vliv nemělo.
Podle Jiřího Šimka z finanční skupiny Citfin by nový prezident mohl pomoci ekonomice také tím, pokud by dokázal lidi i firmy pozitivně naladit. "Aktuálně je česká ekonomika kromě negativních vnějších vlivů sužována příliš negativním sentimentem spotřebitelů i podnikatelů, což je oblast, kde by nový prezident mohl zapůsobit. Zde se domnívám, že by bylo kyvadlo vychýlené spíše pro Karla Schwarzenberga, podobně jako v případě prosazování tradičních hodnot ve společnosti," domnívá se Šimek.
