Pokud v referendu převáží ne, což je po sečtení více než 85 procent hlasů pravděpodobné, jde o smutný výsledek, který vyjednávací pozici Řecka jen zhorší, sdělil David Marek ze společnosti Deloitte.
Pokud si řecká vláda a Řekové myslí, že odmítnutím návrhu dosáhnou měkčích záchranných podmínek, opak je podle něj pravda. Alternativou záchrannému plánu je pouze argentinská cesta, tedy státní bankrot, vysoká inflace a snižování životní úrovně, domnívá se Marek.
Odmítnutím návrhu se podle Lukáše Kovandy z finanční skupiny Roklen ztěžuje pozice Evropské centrální banky při poskytování likvidity Řecku a odchod této jihoevropské země z eurozóny se tím výrazně přiblížil.
Pokud evropská banka usoudí, že záruky řeckých bank za půjčky nejsou dostatečné, a banky tedy nejsou dost solventní, nastane pravděpodobně v Řecku bankovní kolaps a země bude nucena vytisknout vlastní měnu. A to i tehdy, pokud by měla sloužit jen jako dočasná alternativa k euru.
Přechodný vliv bude mít odmítnutí na euro, které pravděpodobně oslabí, a to možná i citelně. Nemělo by jít ale o trvalý jev. Poté, co si trhy uvědomí, že řecká ekonomika tvoří 1,6 procenta eurozóny, měna se vrátí k původním hodnotám, soudí Kovanda.
Podle analytika ING Banky Jakuba Seidlera bylo referendum v podstatě zbytečné a řecká vláda se bude muset vrátit k jednacímu stolu. Jakákoliv jiná možnost než přijetí dalšího záchranného plánu by byla pro Řeky jen bolestivější. Pokud by totiž z eurozóny vystoupili, nevyhnuli by se požadovaným reformám, a ty by navíc musely být zavedeny podstatně dříve.
