Pavel Capouch, Venture Investors:
Stavební výroba v březnu vzrostla o 6,5 procenta a za první kvartál o 4 procenta (ČSÚ také revidovalo lednové výsledky, propad v tomto měsíci byl nižší než bylo původně oznámeno). Takové příznivé období zažívalo stavebnictví naposledy v roce 1996.
Příznivé počasí a nová výstavba, popřípadě investiční akce týkající se rekonstrukcí a modernizací příznivě ovlivňují stavební aktivitu. Příliv přímých investic ze zahraničí a pravděpodobně i investiční aktivita domácích průmyslových firem, které vykazují růst, pomáhá stavebnictví s oživením.
Pro stavebnictví je významná i neustávající aktivita obchodních řetězců, které staví jeden hypermarket za druhým.
Při tomto vývoji překvapivě nominální mzdy rostly jen mírně, takže reálné mzdy zaznamenaly propad o 2,4 procenta. Pokles počtu zaměstnanců ve stavebnictví je na stále stabilní úrovni, což posouvá nahoru produktivitu práce, která dosahuje dvouciferného růstu.
Přesto ČSÚ upozorňuje na možné odbytové problémy stavebnictví v druhé polovině roku, což by mohlo být způsobeno trendem ve vydávání nových stavebních povolení.
Ivo Nejdl, Raiffeisenbank:
Ve stavebnictví se zřejmě zvyšují rozdíly mezi zdravím podniků velkých a malých, které jsou do jisté míry způsobeny počínáním státu.
Sociálně demokratický kabinet tak politikou tendrů na investiční výstavby paradoxně přispěl k vyplnění pravdy, že velcí a bohatí dál bohatnou, zatímco chudí bojují o přežití.
Ačkoliv je vývoj stavební produkce značně rozkolísaný a tempa růstu jsou nafukována slabou základnou minulého roku, mohu říci, že také stavebnictvídna již dosáhlo.
Přesto opět bych nerad propadl slaboduché víře v rychlé oživení. Orientační hodnota povolených staveb byla v březnu o 11,5% niží než před rokem.
Během druhého pololetí letošního roku a především prvním pololetí roku příštího se tak můžeme dočkat výrazné korekce růstu stavební produkce.
David Marek, Česká spořitelna:
Zvýšená investiční aktivita se pozitivně odráží nejen v průmyslu ale i ve stavebnictví. Stavební produkce roste zejména v segmentu nové výstavby, do kterého jsou zahrnuty i modernizace a rekonstrukce investičního charakteru.
Výstavba investiční charakteru tak stojí jako hlavní faktor za růstem celkové stavební výroby. Naopak pokles bytové výstavby signalizuje nízkou poptávku v tomto segmentu stavebnictví.
Je zajímavé, že tento druh stavební výroby je nadále v útlumu, ač by se dalo očekávat, že stále příznivější podmínky hypotéčních úvěrů, včetně relativně nízkých úrokových sazeb, povedou ke zvýšení stavebních prací tohoto druhu.
Pokračující silný růst produktivity práce ve stavebnictví je jistě dobrou zprávou. Produktivita tak roste již osmý měsíc v řadě. K jejímu růstu ovšem přispívá také pokles počtu zaměstnanců ve stavebních firmách. V březnu byl jejich počet meziročně nižší o 6,0 procent.
Zajímavým údajem je pokles reálných mezd ve stavebnictví. Stavební firmy se začaly chovat hospodárněji. Letos by se tak již neměla opakovat situace z loňského roku, kdy reálné mzdy rostly mnohem rychleji než produktivita práce.
Při pokračování a zesílení investiční aktivity v ČR můžeme očekávat rostoucí počet stavebních zakázek investičního charakteru. Pozitivní vývoj v ostatních sektorech, zejména v průmyslu, se tak bude přenášet i na stavebnictví.
Naopak nízká poptávka po bytové výstavbě, růst konkurence ve stavebnictví, problémy ohledně finančního hospodaření a přístupu k úvěrům působí na růst stavební produkce negativně.
Očekáváme, že za celý letošní rok vzroste stavební produkce zhruba o 2 procenta.
Patria Finance:
Růst stavební výroby v březnu meziročně o 6,5 procenta, je výrazně lepší výsledek, než jsme očekávali (+0,5 procenta). Po třech letech výrazného propadu stavební produkce letos očekáváme mírný růst na úrovni kolem jednoho procenta.
Marek Ratkovský, Česká spořitelna:
Stavebnictví i průmysl vykazují v posledních několika měsících skoro až neuvěřitelně vysoké hodnoty růstu produktivity práce. Zvláště ve stavebnictví jsou sice její hodnoty ovlivněny chabými výsledky loňského roku, nicméně i tak je tento vývoj možné považovat za jednoznačný signál, že ve stavebnictví i v průmyslu došlo ke zvratu k lepšímu.
Ukazuje se, že vedle řady velkých problémových firem, existuje i poměrně významný počet zatím nepříliš známých podniků, které se dokázaly (i díky zahraničním vlivům) s obdobím krize vyrovnat.
A některé z nich se díky ozdravným krokům dostaly na mnohem konkurenceschopnější úroveň, než kde byly před hospodářským propadem. O čemž svědčí i desetiprocentní růst tržeb v 1.čtvrtletí.
Přesto je ale stavebnictví odvětvím, které bylo v průběhu minulých let nejvíce postiženo. I když se situace ve stavebnictví postupně zlepšuje, stále zůstává velký převis mezi vysokými výrobními kapacitami stavebních firem a poptávkou obyvatel a státu po stavebních pracích.
Mezi firmami tak i nadále vládne tvrdý konkurenční boj, odrážející se například i na stagnaci mezd a nízkém nárůstu cen. Tomu se ale nelze divit v situaci, kdy se například v loňském roce většina firemních investic umísťovala do strojů a technologií, a stavby výrobních budov zůstávaly mimo zájem podniků.
Volných kapacit bylo a je dost. S přílivem zahraničních investic do výrobních odvětví, a především zájem firem o investice na zelené louce by ale měl znamenat oživení zájmu po stavebních pracech.
K částečnému zlepšení situace ve stavebnictví by snad časem mohlo dojít i díky fondům dopravy a bydlení. Pokud se tedy na ně najdou peníze.
S blížícím se vstupem do EU by navíc ČR měla získat i prostředky s různých evropských fondů. Nízké úrokové sazby (srovnatelné se zahraničím) by navíc mohly přinést alespoň částečné zvýšení zájmu o hypotéky.
V minulých letech se podíl bytů na celkových stavebních zakázkách pohyboval kolem 15 procent, ve srovnání s polovinou 90.let tedy sice na dvojnásobné úrovni, v porovnání se situací v západní Evropě ale jen zhruba na třetinové až poloviční úrovni.
V situaci, kdy několik stovek tisíc domácností nemá vlastní byt, by po zrušení deregulací nájemného mohlo dojít ke zvýšení zájmu o investování do tohoto sektoru stavebnictví.
Nízká koupěschopnost obyvatel bude ale ještě mnoho let poptávku výrazně omezovat. Domácností, které nyní dosáhnou na hypotéky je jen několik desítek tisíc. Část z nich už ale hypotéku má, další část ji už ani nepotřebuje protože má bytovou otázku dávno vyřešenou.
Vloni šlo prostřednictvím hypoték na bydlení zhruba 8 miliard korun. Pokud by se tento objem podařilo například zdvojnásobit, znamenalo by to růst stavebnictví o zhruba 3 procenta.
I když se stavebnictví podílí na HDP jen přibližně dvacetinou, odrazil by se tento nárůst i na růstu ekonomiky (asi o 0,1-0,2 procenta). K oživení zájmu o hypotéky by kromě nízkých sazeb mělo přispět i hospodářské oživení.
To by díky stabilizaci na trhu práce a lepší perspektivě mnoha lidí, mohlo zvýšit jejich odvahu k dlouhodobému zadlužení. Je přirozeně otázkou, zda se ale tato odvaha neprojeví spíš na střednědobém zadlužení se prostřednictvími leasingu a spotřebitelských půjček než zájmem o hypotéky.
Schválený zákon o dražbách může být pro stavebnictví kontraproduktivní. Díky němu by se měla uvolnit například řada výrobních hal, do kterých by se mohly nastěhovat firmy, které v ČR začínají podnikat.
Pravděpodobnější ale je, že většina zahraničních firem dá přednost výstavbě nových budov, přesně pro svůj účel než pronájmu starých výrobních budov nalézajících se často v nevhodných lokalitách.
