K tomu se ještě přidává ukázkový růst ekonomiky (více zde) a veřejným rozpočtům se daří.
"Vláda počítala, že letos ekonomika zvýší svůj výkon o 4,2 procenta. Aktuálně HDP roste pětiprocentním tempem," připomněl Marek. Státu se díky tomu sice daří odvádět na poli veřejných financí slušný výkon, zvyšuje ale daňovou zátěž.
"Složená daňová kvóta letos dosáhne nejvyšší hodnoty v novodobé historii Česka," uvádí analýza. Připomíná návrh reformy veřejných rozpočtů z roku 1992, kde kabinet slibuje: "Vláda po celé čtyřleté období nebude zvyšovat celkové daňové zatížení a bude stabilizovat daňovou kvótu na úrovni roku 2000."
DAŇOVÉ ZATÍŽENÍDaňová kvóta je poměr daňových příjmů k HDP.
Složená daňová kvóta vyjadřuje celkovou daňovou zátěž. Na rozdíl od jednoduché kvóty sem patří i platby pojistného.
Před pěti lety byla ale kvóta o dva procentní body nižší a během celého období ani v jednom roce nepoklesla.
Ve srovnání s průměrem EU je složená daňová kvóta v Česku podprůměrná. V roce 2003 byl podle údajů Eurostatu v EU průměr 41,5 procenta. V ČR to bylo 35 procent, na Slovensku 30,9, v Maďarsku 39,2 a v Polsku 35,8 procenta, uvedla ČTK.
Analytici nicméně již několikrát kritizovali spíše než míru zdanění strukturu systému. Vadí jim hlavně vysoký podíl přímých daní, které odrazují investory od podnikání. Zátěž by se podle nich měla přenést spíš na nepřímé.
Daňová zátěž by ostatně měla podle Marka klesnout. Příští rok začnou totiž platit změny ve zdanění příjmu fyzických osob a klesne daň z příjmu právnických osob. Kvóta se pak dostane zhruba na úroveň roku 2003, řekl Marek ČTK.
Aby Česko s reformou veřejných financí pohnulo, doporučila v květnu i pravidelná pololetní zpráva OECD. - více zde
