Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Krize eurozóny směřuje k řešení. Bude to ale bolet

  12:08aktualizováno  12:08
Finanční investoři mají nervy napjaté k prasknutí, jejich trpělivost je téměř vyčerpaná a do Vánoc v tomto stavu nevydrží. Proto je jedna věc v současné proměnlivé době téměř jistá - dluhová krize eurozóny se blíží k rozuzlení a běžné občany EU to bude bolet, zamýšlí se analytik Jan Jedlička.
Euro. Ilustrační snímek

Euro. Ilustrační snímek | foto: Evropská komise.

Klíč k řešení mají v rukou vrcholní lídři Evropské unie, kteří se na další schůzce sejdou o víkendu a nejpozději ve středu mají říct rozhodné slovo, jak krizi vyřešit. Spektrum variant je široké. V zásadě jsou ale možnosti dvě - špatná a horší.

Horší varianta nastane, pokud nekonečná jednání bez ochoty ke kompromisům nepovedou k žádnému rozhodnutí. Vystresovaní finanční investoři zahájí mohutnou vlnu výprodejů eura, evropských dluhopisů (s výjimku německých obligací) i akcií. Řecko projde neřízeným bankrotem, který rozpoutá dominový efekt a rychle se přenese do Portugalska, Španělska, Irska a Itálie.

Všeobecná nedůvěra povede k zamrznutí mezibankovního trhu. Titanik bude držet nad vodou Evropská centrální banka, která bude financovat většinu bank eurozóny, dlouho to však nevydrží. Scénář nekontrolovaného rozpadu eurozóny dostane jasné kontury a v ohrožení bude i celý projekt Evropské unie.

Lepší řešení vyžaduje otevřenost a jasné pojmenování problému

Politici jsou jako citrony - to nejlepší z nich dostanete, když se zmáčknou. Proto věřím, že současný tlak na politické lídry EU a členských států přinese ovoce a bude přijata ta lepší, tedy jen "špatná možnost". Ta spočívá v nalití si čistého vína.

Řecko je na kapačkách finanční pomoci EU a MMF již půldruhého roku a výrazné zlepšení není patrné. Vůle obyvatel k razantnějšímu utahování opasků neexistuje, o čemž svědčí i dvoudenní generální stávka v tomto týdnu (o protestu Řeků zde). Lídři EU si proto musí přiznat, že Řecko své dluhy nikdy nesplatí.

Alternativou dalšího vyčkávání a prodlužování agonie je odpis řeckých dluhů. Na konci letošního roku veřejný dluh v Řecku dosáhne pravděpodobně gigantické hodnoty 160 procent HDP. Při takovém zadlužení odpis 21 procent, ke kterému se v létě dobrovolně zavázali finanční investoři, nic neřeší. Držitelé dluhopisů musí přijít o šedesát procent nominální hodnoty dluhu, aby se řecké zadlužení dostalo na snesitelných 64 procent.

Portugalsku, které je druhou nejvíce zasaženou zemí EMU, bude stačit odepsat zhruba pětinu závazků. Ostatní státy budou muset přijmout další reformní a úsporné kroky a ořezání dluhů se vyhnou.

Investoři potřebují opravdové zátěžové testy bank

Těsně před restrukturalizací (čti odpuštěním) veřejného dluhu Řecka a eventuálně Portugalska musí být provedeny opravdové zátěžové testy bank. Jejich cílem nebude chlácholit investorskou veřejnost, ale namodelovat kapitálovou vybavenost bankovních domů při realistickém scénáři výrazného odpisu investic v problémových zemích eurozóny.

Výsledkem budou ztráty významné části evropského bankovního sektoru a snížení kapitálové přiměřenosti. Pokud ta poklesne pod stanovenou hodnotu, chybějící kapitál dodají primárně národní státy, a když na to nebudou mít, tak Evropský fond finanční stability (EFSF, takzvaný euroval). Výsledkem bude, že státy či EFSF se stanou významnými vlastníky řady evropských bank. Banky budou nyní připraveny pro odpisy řeckých a portugalských bondů, bankovní celoevropská krize bude zažehnána.

Euroval po schválení jeho navýšení disponuje kapacitou 780 miliard eur, která může být dále znásobena takzvaným pákovým efektem. Již nyní se spekuluje o konkrétní formě, například že by EFSF garantoval investorům, kteří nakupují v aukcích státní dluhopisy rizikovějších zemí, že ponese prvních 20-30 procent případných ztrát. V důsledku toho by reálná kapacita fondu vyšplhala až na 2 či 3 biliony eur, což by mělo dodat důvěru investorům a odradit spekulanty sázející na další poklesy cen státních dluhopisů (více zde).

Evropany čeká nižší životní úroveň, Česko na tom nebude tak špatně

Jaké důsledky to bude mít pro běžné občany? I v případě přijetí výše naznačeného řešení budou negativní. Doby, kdy zvyšující se dluhy přifukovaly hospodářský růst a životní úroveň Evropanů, již odezněly. Naopak riziková averze vůči více zadluženým státům, podnikům či jednotlivcům a potřeba splácení naakumulovaných závazků z minulosti povedou k utlumování hospodářského růstu, který nejen v případě Řecka spadne do záporných čísel.

Stejným směrem ho bude následovat životní úroveň běžných občanů přes rostoucí nezaměstnanost, pomalejší růst, či dokonce pokles mezd, snižování sociálních dávek a zvyšování daní.

Česká republika bude zasažena méně než ostatní státy Evropské unie. Poděkovat za to nemusíme ani tak přítomnosti koruny místo eura, ale spíše zdravému bankovnímu sektoru a nižší úrovni zadlužení v naší ekonomice.

Tuzemští občané, firmy ani stát se nestihli zadlužit tak jako jejich západoevropské protějšky. Částečně hrála svou roli i tradiční česká opatrnost a střídmost. Izolovaným ostrůvkem ale nejsme a přes pokles zahraniční poptávky po našich exportech, které ze čtyř pětin táhnou tuzemskou ekonomiku, se snížení hospodářské aktivity dostane i do Česka.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

Ministerstvo průmyslu a obchodu v ulici Na Františku. Stavba byla dokončena v...
Tři ministerští úředníci připravili podle policie stát a EU o miliardy

Policie navrhla obžalovat tři úředníky ministerstva průmyslu a obchodu, kteří podle vyšetřovatelů způsobili svým jednáním při čerpání evropských dotací škodu...  celý článek

Dělníci budují Brennerský úpatní tunel.
Ve východních zemích EU musí rychleji růst mzdy, burcují odboráři

V Evropské unii je potřeba i prostřednictvím kolektivního vyjednávání dosáhnout růstu platů, který by měl být ještě vyšší ve východní části společenství, aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.